doc. RNDr. Eva Zažímalová, CSc.

V r. 1979 vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor chemie se specializací biochemie. V roce 1983 získala v Československé akademii věd (Ústav experimentální botaniky) vědeckou hodnost CSc. v oboru biologie (fyziologie rostlin). Od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky (dříve ČSAV, nyní AV ČR, v. v. i.) jako vědecká pracovnice a od roku 2012 na částečný pracovní úvazek také v Biologickém centru AV ČR, v. v. i. Od roku 2004 vede v Ústavu experimentální botaniky AV ČR Laboratoř hormonálních regulací u rostlin. V letech 2003-2007 byla zástupkyní ředitele Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v letech 2007-2012 byla ředitelkou tohoto ústavu.

 

V roce 2004 byla jmenována docentkou pro obor anatomie a fyziologie rostlin na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na konci roku 2012 byla Vědeckou radou Univerzity Karlovy v Praze navržena na jmenování profesorkou pro obor anatomie a fyziologie rostlin. Vede studenty magisterského a doktorského studia a přednáší pokročilé semestrální kurzy v magisterském i doktorském studijním programu na Přírodovědeckých fakultách Univerzity Karlovy v Praze a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Je členkou oborových rad doktorských studijních programů „Anatomie a fyziologie rostlin“ a „Biochemie“ na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a členkou Oborové rady pro studijní obor „Anatomie a fyziologie rostlin“ studijního programu „Botanika“ na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Je též členkou Vědecké rady Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Podstatnou měrou se podílela na organizaci několika mezinárodních vědeckých symposií. 

 

Eva Zažímalová se zabývá výzkumem fytohormonu auxinu – jeho metabolismem a molekulárními mechanismy jeho působení a transportu v rostlinných buňkách. Byla a je řešitelkou mnoha projektů tuzemských i zahraničních, je autorkou nebo spoluautorkou původních vědeckých prací publikovaných převážně v renomovaných mezinárodních odborných časopisech i kapitol v odborných monografiích. Její práce byly bez autocitací citovány více než 1300 x.