Seznam anotací

1. Hunters of the golden age. The mid upper palaeolithic of Eurasia, 30.000 - 20.000 B. P (ARÚB)
2. L'or des princes barbares du caucase a la gaule ve siecle apres J.-C (ARÚB)
3. Hrady českého Slezska. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů (ARÚB)
4. Life on a Neolithic site (ARÚP)
5. Velim. A Bronze Age fortified site in Bohemia (ARÚP)
6. Cimburk und die Höhensiedlungen des frühen und älteren Äneolithikums in Böhmen (ARÚP)
7. Nejstarší sakrální architektura Pražského hradu (ARÚP)
8. Barokní náboženská bratrstva v Čechách (HÚ)
9. Zlatá léta československého hospodářství (1918-1929) (HÚ)
10. Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989 (HÚ)
11. Reemigrace Čechů a Slováků z Jugoslávie, Rumunska a Bulharska (1945-1954) (ÚSD)
12. K problémům minorit (ÚSD)
13. Řecká komunita v Československu v letech 1948-1954 (ÚSD)
14. Komunistická strana Československa (ÚSD)
15. Emigrace z Ruska v meziválečném Československu (A)
16. Formování československého zahraničního odboje v letech 1938-1939 ve světle svědectví Jana Opočenského (A)
17. Soupis sbírky rukopisů Antonína Bedřicha Mitrovského v Archivu města Brna (A)
18. Středověká nástěnná malba ve středních Čechách (ÚDU)
19. Zdenek Rykr 1900-1940: Elegie avantgardy (ÚDU)
20. Ultimi friori del medioevo. Dalla gotica al rinascimento in Moravia e Silesia Od gotiky k renesanci (ÚDU)
21. Verein für musikalische Privataufführungen in Prag, Versuch einer Dokumentation (ÚHV)
22. Madrigalismy v hudebním díle A.Michny z Otradovic (ÚHV)
23. Miloslav Kabeláč 1908 - 1979 (ÚHV)

8.1. Hunters of the golden age. The mid upper palaeolithic of Eurasia, 30.000 - 20.000 B. P

Roebroeks, W. Mussi, M. Svoboda, J. Fennema, K. (edts.): Analecta Praehistorica Leidensia 31, University of Leiden 2000, 410 str.

Přestože v současné době vychází ve světové literatuře celá série sborníků o počátcích moderní lidské populace a mladého paleolitu, pro následné období vrcholného mladého paleolitu (gravettien, 30 - 20 tis. let před současností) taková publikace dosud chyběla. Tento sborník vychází z konference v Dolních Věstonicích a Pavlově, kterou organizovala European Science Foundation ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR v Brně v roce 1995. V letech 1995 - 2000 byl záběr sborníku rozšířen o další stati, tak aby byla problematika co nejúplněji pokryta jak geograficky (Sibiř, severní Evropa, Podunají, Francie, Středomoří), tak tématicky (přírodní prostředí, fyzická antropologie, technologie, umění, ozdoby, pohřby). Skutečnost, že tato konference proběhla na pracovišti brněnského Archeologického ústavu AV ČR a že se ústav organizačně zapojil rovněž do následných edičních prací, odpovídá obecně uznávanému významu jihomoravských lokalit v rámci mladého paleolitu Eurasie.

8.2. L'or des princes barbares du caucase a la gaule ve siecle apres J.-C.

Mezinárodní výstava, v termínu 27. 9. 2000 - 8. 1. 2001 realizovaná v Musée des Antiquités nationales v Saint-Germain-en-Laye.

Koncepce výstavy byla vypracována v rámci výzkumů grantového projektu GA ČR "Oblast severně od středního Dunaje v období mezi rozpadem západořímské říše a příchodem Slovanů. Nové pohledy archeologického a antropologického bádání" a souběžného česko-francouzského výzkumného programu "La formation de la civilisation "Mérovingienne" en Europe occidental et central", který se uskutečňuje v rámci spolupráce AV ČR a francouzského CNRS. Vychází z chápání postupné krystalizace barbarských společenských elit u nově se vytvářejících "gentes" v době rozpadu západořímské říše jako důsledku specifických vztahů pozdně antického Říma k barbarským federátům. Středem pozornosti je charakteristické exkluzivní prostředí, kterým je obklopena vrstva barbarských náčelníků a králů a které je poznamenáno silným vlivem rozvinuté mediteránní oblasti, případně formováno mnohými podněty, pramenícími ve východoevropských kulturách pozdní doby římské. Současně je výrazem snahy po jevové legitimizaci výsadního společenského postavení zemřelých, která se projevuje ve vytváření charakteristických insignií a dalších hodnostních symbolů v širokém prostoru od Galií až po pontickou sféru. Vývoj, přinášející vznik i zánik celé řady efemérních barbarských království, spadá časově do průběhu 5. století. Jen některá z nich, především království franských Merovejců, se později stalo významným mocenským centrem a přežilo dále do středověku.K výstavě byl též vydán stejnojmenný sborník odborných tématických statí, s významným podílem příspěvků ústavního badatele, J. Tejrala.

8.3. Hrady českého Slezska

Kouřil, P., Prix, D., Wihoda, M.: Archeologický ústav AV ČR Brno, Brno - Opava 2000, 645 str., 329 obr.

Monografie přináší vyhodnocení celkem 29 vrcholně středověkých fortifikací, nalézajících se dnes na území té části historického Slezska, která zůstala součástí České republiky. Komplexně pojaté zpracování úvodem vytyčuje užitá metodická východiska a postupy, sumarizuje současný stav a úkoly výzkumu. V obsáhlém katalogu jednotlivých lokalit je čtenář zevrubným způsobem seznámen s jejich dějinami, podobou, stavebním vývojem a archeologickými nálezy. Kniha přispívá především k otázce pozice středověkých fortifikací v dobové sídelní struktuře a společnosti. Opevněná sídla českého Slezska typologicky čerpala při své genezi a následném vývoji jak z domácích tradic a zdrojů, tak z předloh cizích, ať již importovaných ve výsledné podobě (bergfritové dispozice) nebo modifikovaných na místní poměry. Specifická role přitom hradům v regionu náležela při vlastním kolonizačním procesu, střežení důlních děl či při ovládání důležitých komunikací, zejména v období 15. století pak při mocensko-politických bojích na moravsko-slezském pomezí.

8.4. Life on a Neolithic site

Pavlů, I.: Praha, Archeologický ústav 2000 (v tisku). 344 s., 110 obr. v textu.

Život na neolitickém sídlišti v Bylanech u Kutné Hory popisuje tato práce na základě situační analýzy artefaktů, která je posuzuje ze tří pohledů: jako reálné předměty, jako výsledek subjektivního úsilí jejich tvůrců a jako součást informativně komunikativního systému neolitické společnosti. Jednotlivé znaky, které lze rozlišit na kamenné industrii, keramických nádobách a architektuře jsou podle možností kvantitativně hodnoceny a interpretovány podle konfigurace, jakou vytvářejí v rámci časových a prostorových kontextů. Poprvé byla v takové šíři analyzována a interpretována data z velkého plošného odkryvu jednoho sídelního areálu kultury s lineární keramikou (5500 - 4900 př. Kr.). Práce poskytuje detailní obraz kultury nejstarších zemědělců u nás, který je archeologicky vymezen artefaktuálním odpadem. Zůstává proto neúplný, a to jak ve smyslu další tvorby dat, tak ve smyslu zapojení jiných druhů faktů, především z oblasti přírodního prostředí. Interpretace výsledků této analýzy je předkládána jako jeden ze syntetických výsledků neolitického bádání za posledních třicet let.

8.5. Velim. A Bronze Age fortified site in Bohemia

Hrala, J., Šumberová, R., Vávra, M.: with contributions by A. F. Harding, M. Dočkalová, M. Roblíčková, M. Gojda, A. Majer. Praha, Archeologický ústav 2000, 348 s., 110 tab. + obr. v textu.

Výsledky výzkumu opevněné výšinné osady doby bronzové na Skalce u Velimi, okr. Kolín, v letech 1984-1995. Objevena soustava fortifikačních útvarů (příkopů), z nichž jen některé měly obrannou funkci, jiné naopak význam symbolický. Získány početné doklady kultovních aktivit: poklady zlatých a bronzových předmětů, pohřby lebek, stopy ceremoniálů spojených s lidskými oběťmi a kanibalismem. Bohatý soubor dat a jejich analýza, do níž byly začleněny výsledky antropologického a osteologického bádání, přispívají k řešení otázky geneze lužické kultury a společenských poměrů té doby.

8.6. Cimburk und die Höhensiedlungen des frühen und älteren Äneolithikums in Böhmen

Zápotocký, M.: Památky archeologické - Supplementum 12, Praha 2000, 342 str. se 75 obr. a 62 tab.

Monografie dokončená v rámci grant. úkolu č. 404/96/1448 GA ČR je věnována našim nejstarším hradištím a výšinným sídlištím, budovaným v průběhu raného a staršího eneolitu (ca 4400-3400 př. Kr.). Předkládá jejich katalog s údaji o poloze a nálezových souborech. V závěrečné kapitole podává na základě řady aspektů - typů poloh, poznatků o vnitřní zástavbě, sídelní sekvence, různých druhů fortifikace, pozice v sídelních regionech a vztahu ke komunikacím - celkový souhrn poznatků o roli těchto význačných lokalit v životě komunit pozdní doby kamenné.

8.7. Nejstarší sakrální architektura Pražského hradu

Frolík, J., Maříková, J. Růžičková, E. Zeman, A.: Castrum Pragense 3, Archeologický ústav AV ČR a Nakladatelství Peres, Praha 2000, 450 s., 225 obr.

Publikace, která je výstupem ukončeného grantového projektu, zpracovává a zpřístupňuje z archeologického hlediska nejvýznamnější český soubor církevní architektury 9. a 10. století, sestávající z kostelů Panny Marie, basiliky sv. Jiří, rotundy sv. Víta a kaple P. Marie/sv. Anny v Jiřském klášteře. Detailní vyhodnocení veškerého archeologického materiálu a nově připomenuté archivní dokumentace umožnilo podrobněji určit dobu vzniku i stavební podobu jednotlivých kostelů, která byla značně odlišná od představ tradovaných v literatuře. Užity byly také některé málo časté postupy (rozbory malt, metrologické rozbory postupu zdění apod.), doplněny jsou závěry antropologické, osteologické a výběr dosud neznámých fotografií z výkopových prací v letech 1911 a 1928 v chrámu sv. Víta.

8.8. Barokní náboženská bratrstva v Čechách

Mikulec, J.: Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2000, 154 s.

Publikace představuje první souhrnné zpracování problematiky náboženských barokních bratrstev v Čechách. Výzkum bratrstev je jedním z významných témat evropské historiografie, kterou české dějepisectví dosud téměř úplně opomíjelo. Práce vychází z dlouhodobého projektu studia uvedené tematiky a vznikla na základě zpracovávaného katalogu bratrstev existujících v Čechách mezi lety 1620-1783. Podává především řadu zcela nových informací o těchto společenstvích v Českém království (vznik a typologie, rozšíření, patrocinia, činnost, majetkové zázemí a hospodaření, podrobně sleduje i jejich rušení v josefínském období). Česká barokní bratrstva studuje s přihlédnutím k obecnému vývoji bratrstev v rámci katolické církve a zasazuje je do širšího středoevropského kontextu. Mimo to se kniha zaměřuje na otázky související s úlohou bratrstev v životě a myšlení barokní společnosti, studuje kupř. jejich symboliku, podrobněji se zabývá motivacemi, které vedly obyvatelstvo ke členství a které umožnily masivní početní vzestup bratrstev v 18. století. V důsledku zpracování témat z oblasti historické antropologie monografie překračuje vlastní tematiku bratrstev a je významným příspěvkem k výzkumu mentalit, především v otázce zdrojů a vývoje barokní zbožnosti.

8.9. Zlatá léta československého hospodářství (1918-1929)

Lacina, Vl.: Historický ústav AV ČR, Praha 2000, 254 s., 16 s. obr.

Nový československý stát, vzniklý na troskách Rakousko-uherské říše, stál od počátku před řadou politických, ale především hospodářských a sociálních problémů, jež přinášela politická desintegrace střední Evropy. Autor vyšel z analýzy stavu, jež se vytvořil na konci světové války a zhodnotil význam prvních opatření vlády (měnovou odluku, nostrifikaci akcií, nutnost řízeného hospodářství apod.), jež směřovaly ke konsolidaci ekonomiky nového státu. Zvláštní pozornost věnoval obtížím vznikajícím při prosazování hospodářské integrace státu, složeného ze dvou odlišných ekonomických částí. Výstižná je autorova charakteristika příčin a charakteru ekonomických výkyvů probíhajících ve sledovaném období. Ze specifik jednotlivých hospodářských sektorů rozebírá specifika průmyslu, zemědělství, financí, obchodu a dopravy. V závěrečných kapitolách pak zhodnotil úroveň hospodářské politiky státu a postavení československé ekonomiky v evropském kontextu. Monografii charakterizuje mimořádně rozsáhlý heuristický záběr.

8.10. Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989

Vykoukal, J., Litera, B., Tejchman, M.: Praha, Nakladatelství Libri 2000, 860 s.

Vývoj zemí střední a východní Evropy byl téměř na polovinu století zásadně ovlivněn jejich začleněním do sféry vlivu Sovětského svazu, do tzv. sovětského bloku.Chyba! Záložka není definována. Autoři práce "Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944?1989" se pokusili nikoliv o zpracování souboru národních dějin jednotlivých zemí bloku, nýbrž o komparativní pohled a objasnění společných a specifických rysů jejich vývoje. Vyšli z velmi výrazného vlivu druhé světové války na region. Vlastní dějiny bloku rozčlenili do čtyř základních kapitol, které odpovídají základním podobám bloku. První zahrnuje v podstatě vliv stalinského Sovětského svazu na geopolitickou a vnitropolitickou reorganizaci střední a jihovýchodní Evropy do počátku 50. let, včetně stalinské transformace příslušných států. V dalších částech publikace rozebírá reakce na destalinizaci v SSSR po roce 1956, narůstání a průběh prvních krizí bloku v podobě neklidu a povstání v Československu, NDR, Polsku a Maďarsku v 50. letech, pozornost věnovali autoři také československému reformnímu experimentu v roce 1968. Tento pohyb doprovázený rozvolněním bloku byl koncem 60. let Sovětským svazem utlumen, vnitřní poměry států bloku se pod jeho nátlakem stabilizovaly. Třetí kapitola sleduje různé varianty této stabilizace a pokusy o restauraci systému v období brežněvismu. Současně se snaží o postižení strukturálních problémů bloku, které začaly výrazně vystupovat do popředí zvláště od konce 70. let. Tehdy spolu s hospodářskými problémy výrazně vystoupila do popředí otázka politické legitimity komunistických režimů, jejich vztahů vůči Moskvě atd. V závěru jsou zkoumány příčiny a průběh revolucí koncem 80. let a destrukce komunistického systému v tomto regionu. Práce doplňují chronologické tabulky, rejstřík a přehled základní literatury k problematice.

8.11. Reemigrace Čechů a Slováků z Jugoslávie, Rumunska a Bulharska (1945-1954)

Nosková, H., Váchová, J.: v ediční řadě Studijní materiály Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v Praze, sv.3, vydal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 2000. 1.vydání, 298 stran.

Plánované a řízené přesuny obyvatel s návraty krajanských větví z ciziny měly sehrát významnou roli v konsolidaci česko-slovenské společnosti po II. světové válce. Autorky připravily výběr archivních dokumentů k problematice návratů českých a slovenských krajanů z Jugoslávie, Rumunska a Bulharska z několika archivů, z něhož publikovaly tu část, která v chronologickém pořadí vypovídá o složitosti jednání s představiteli vlád tří zemí v měnící se politické situaci let 1945-1954, kdy tři z jednajících zemí - Československo, Rumunsko a Bulharsko se stávají satelity SSSR a součástí jeho politiky. Postavení Jugoslávie, odpor J.B.Tita vůči politice J.V.Stalina se odrazil i v pokusech krajanů o návrat, který vzhledem k izolaci Jugoslávie musel skončit nezdarem. Příznivější situace pro reemigrace naopak nastala v satelitních zemích, t.j. v Rumunsku a Bulharsku, kde díky politice komunistů ztratila řada práv a dalčích dohod opodstatnění. V Československu se reemigranti stáli námezdní pracovní silou pro plán dvouletky i plány pětiletek. Jejich situaci po přesídlení dokládají další chronologicky řazené archivní prameny. Výběr pramenů a historické souvislosti jsou komentovány v úvodní studii.

8.12. K problémům minorit

Tomaszewski, J., Poláčková, Z., Bittnerová, D., Jurová, A.: v ediční řadě Studijní materiály Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v Praze, sv.4, vydal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 2000. 1.vydání, 118 stran.

V rámci projektu "Národnostní politika Československa 1945-1954" vyšel sborník s příspěvky čtyř autorů. Příspěvky časovým rozpětím zčásti přesahují záměr projektu, svojí problematikou však do něj náleží. V první části je publikován soubor zpráv velvyslanectví Československé republiky ve Varšavě o postavení Čechů na Volyni, který sestavil a komentoval Jerzy Tomaszewski. Nasleduje článek Zuzany Poláčkové o menšinách a menšinových právech v Rakousku v meziválečných letech. Druhá část sborníků pozůstáva z rozsáhlé studie Dany Bittnerové věnované slovenských reemigrantům z Rumunska v českém pohraničí po ro roce 1945 a z obsahově i metodickým zpracováním přínosné studie Anny Jurové o současném postavení Romů a politické scéně ve Slovenské republice.

8.13. Řecká komunita v Československu v letech 1948-1954

Hradečný, P.: v ediční řadě Studijní materiály Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v Praze, sv.6, vydal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 2000. 1.vydání, 203 stran.

Autor ve své publikaci seznamuje čtenáře s historii příchodu Řeků do Československa. V první fázi, těsně před ztroskotáním řeského komunistického povstání, bylo u nás umístěno 4 000 řeckých dětí. Po skončení občanské války v Řecku do Československa přesídlilo dalších asi 8 000 dospělých osob. Život řecké komunity situované do takřka vylidněných oblastí severomoravského pohraničí nebyl vůbec idylický i když Řekové a Slavomakedonci usilovali o rychlou adaptaci a integraci do českého prostředí. Kromě podrobného vylíčení poměrů Řeků v Československu autor seznamuje čtenáře se souvislostmi mezinárodních vztahů. Obojí dokladuje obsáhlou přílohu archivních dokumentů.

8.14. Komunistická strana Československa

Vondrová, J., Navrátil, J.: Ediční řada Prameny k dějinám československé krize v letech 1967-1970. 9. díl, 2. svazek: Konsolidace (květen - srpen 1968), Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha - Brno 2000, 488 s.

2. svazek edice dokumentů z činnosti Komunistické strany Československa jako monopolního držitele moci a hlavního integrujícího činitele v politickém systému Československa v období pražského jara 1968 mapuje činnost této strany ve třech měsících předcházejících intervenci pěti států Varšavské smlouvy do Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968. Editoři soustředili pozornost na děje v nejvyšších stranických grémiích KSČ a shromáždili řadu nových a historickým bádáním dosud nevyužitých dokumentů, které v lecčems nabízejí nové a netradiční pohledy na tzv. obrodný proces a představy jeho protagonistů o podstatě polednového vývoje a jeho dalším směřování. V tomto smyslu představuje edice možné východisko pro další nezaujaté a odideologizované zkoumání tohoto významného období čs. dějin.

8.15. Emigrace z Ruska v meziválečném Československu. Prameny v českých, moravských a slezských archivech.

Podaný, V., Barvíková, H.: Práce z dějin Akademie věd, řada B, sv. 15, Archiv AV ČR, Praha 2000, 490 s.

Práce je součástí druhé etapy rozsáhlého projektu "Ruská a ukrajinská emigrace v meziválečném Československu", podchycujícího informace o životě a aktivitách lidí, kteří odešli z carského Ruska do Československa po r. 1917 nebo už dříve a poté se k polistopadové emigraci úzce přimkli. Svazek podává přehled dokumentů, uložených v archivních fondech a sbírkách z provenience českých, moravských a slezských institucí (např. materiály o emigraci v orgánech státní správy či samosprávy) a osobností (korespondence a jiné dokumenty v písemných pozůstalostech českých vědců, umělců atd.); zahrnuta jsou léta 1918-1939 s oboustrannými přesahy. Nastiňuje mnohé rysy života emigrace, zatím dostatečně neprobádaného, se zajímavým aspektem postoje československých představitelů a úřadů k této komunitě lidí. Týká se politického, spolkového a kulturního života nejen ve spektru velkých center, ale i v mnohých "provinčních" městech, kde měl často pozoruhodný rozměr.

8.16. Formování československého zahraničního odboje v letech 1938-1939 ve světle svědectví Jana Opočenského

Kritické vydání připravil M. Hauner ve spolupráci s M. Ďurčanským, V. Podaným a M. Šulcem. Praha, Archiv AV ČR 2000, 367 s. (v tisku).

Dosud nepublikovaná práce Jana Opočenského "Presidentův pobyt ve Spojených státech amerických" je vydávána na základě rukopisu uloženého v Archivu AV ČR, s přihlédnutím k dalšímu dochovanému znění. Její autor byl historikem, diplomatem a ve spojení s touto prací především Benešovým archivářem a spolupracovníkem na mnoha prezidentových textech. Edice rukopisu je doplněna 62 dokumenty, které se k ní vážou, dokreslují ji a případně vysvětlují a z nichž bylo už 35 vybráno samotným autorem. Vlastní vydávané texty jsou uvozeny několika dalšími doprovodnými texty. Jednak je to přehled od Václava Podaného o osobním fondu a jiné dokumentaci J. Opočenského, která je k dispozici v Archivu AV ČR, jednak je to studie Milana Haunera, věnovaná osobnosti Opočenského a rozboru politické situace, jíž se práce zabývá, okolnostem jejího vzniku a tedy hlavně tématu, jež je ústředním bodem rukopisu, tedy osobnosti Edvarda Beneše. K orientaci čtenáře slouží i další doprovodné texty (chronologický přehled, přehled použitých pramenů a literatury, výběrová bibliografie J. Opočenského, fotografie a anglické resumé, k němuž je připojen i anglický souhrn dokumentů).

8.17. Soupis sbírky rukopisů Antonína Bedřicha Mitrovského v Archivu města Brna

Zachová, I. Petr, St.: Praha - Brno, Archiv Akademie věd ČR, Archiv města Brna 1999 (vyšlo v dubnu 2000), 296 s., 45 obr. příl.

Knihovna někdejšího moravského gubernátora A. B. Mitrovského obsahuje na 15 000 svazků, mezi nimi dva prvotisky a 398 rukopisů. Nejstarším rukopisem je německý překlad horního zákoníku krále Václava II., Ius regale montanorum, zapsaný jihlavským notářem Janem z Gelnhausenu. Vedle několika originálů listin jsou ve sbírce ještě další dva středověké rukopisy. Ve sbírce jsou ovšem především památky týkající se Moravy a jejích právních a politických dějin, přírodních poměrů, topografie zemědělství i hospodářství: několik exemplářů Knihy Tovačovské a Drnovské, historického spisu Tomáše Pešiny z Čechorodu Mars Moravicus, i čistopis první knihy rozsáhlého, tiskem nevydaného díla Dismase Hoffera Historia Moraviae. Z Hofferovy sbírky pochází také soubor 45 vedut a plánů moravských a slezských měst, který představuje nemalý význam pro historiky umění a pro regionální bádání. Pro něj je významná rovněž brněnská kronika od Jana Juliana Hempela a Václava Františka Hřiba, Popsání hlavního města Brna v Markrabství Moravském a řadu rukopisů vztahujících se k moravským církevním dějinám. Za pozornost stojí i Balbínův autograf jeho historicko-vlastivědného díla Epitome rerum Bohemicarum.

8.18. Středověká nástěnná malba ve středních Čechách

Všetečková, Z.: Průzkumy památek II. Praha 1999 (vyšlo 2000), 212 s.

Kniha obsáhla 45 objektů ve středních Čechách, v nichž se nacházejí nástěnné malby z období 12. až počátku 16. století. Katalogová hesla obsahují popis maleb, slohové zařazení, ikonografickou interpretaci, určení donátora, jméno restaurátorů a pokud byly dostupné restaurátorské zprávy i určení technologie. Ke každému heslu je přiřazena bibliografie. Katalogu předchází úvodní kapitola, shrnující malby z období románského, období rané a vrcholné gotiky, období krásného slohu a z období pozdní gotiky.

8.19. Zdenek Rykr 1900-1940: Elegie avantgardy

Lahoda, V.: Elegie avantgardy, Galerie hl. m. Prahy 2000

Ke dvojímu výročí malíře Zdenka Rykra byla připravena první retrospektivní výstava, k níž vyšel rozsáhlý katalog se základními studiemi o Rykrově tvorbě. Koncepci výstavy a katalogu vypracoval V. Lahoda, který v katalogu uveřejnil základní stať o Rykrově díle a dílčí studie o jeho spolupráci s čokoládovou firmou Orion, o žurnalistické kresbě včetně chronologie a bibliografie. Autor výstavy rovněž editoval katalog v němž byly také uveřejněny stati M. Fišera, K. Sudy, P. Štembery a dosud nepublikovaný základní text J. Chalupeckého z roku 1940. Katalog je dosud nejkomplexnějším vědeckým zpracováním nejen Rykrova díla, ale i kulturně historických souvislostí první republiky a vztahů moderního umění a avantgardy. Publikace je bohatě ilustrována, celá v české a paralelní anglické verzi, rozsah 377 stran.

8.20. Ultimi friori del medioevo. Dalla gotica al rinascimento in Moravia e Silesia Od gotiky k renesanci

Hlobil, I., (ed.), Olomouc 2000.

Italsky a anglicky vydaný vědecký katalog Ultimi fiori del Medioevo/ The Last Flowers of the Middle Ages - from the Gothic to the Renaissance in Moravia and Silesia, editor Ivo Hlobil, spolupráce Ladislav Daniel, Marek Perůtka, Michal Soukup a Claudio Strinati, Olomouc 2000, 335 stran textu, 107 katalogových položek, vypracovaný 21 našimi a zahraničními autory. Doprovázel stejnojmennou výstavu v Římě, Palazzo Venezia, 23. listopad 2000 - 7. leden 2001, uskutečněnou pod záštitou prezidenta České republiky Václava Havla a prezidenta italské republiky Carla Azeglia Ciampiho, za patronace kardinálů Angela Sodana, státního sekretáře, a Rogera Etchegaraye, předsedy Komitétu a Rady Presidia pro Jubilejní rok 2000. Katalog představil na respektovaném mezinárodním fóru výsledky dlouholetého výzkumu dosud málo známého komplexu sochařských, malířských, uměleckořemeslných a archeologických děl pozdní gotiky a rané renesance na Moravě a v české části Slezska, obsahově i formálně na vysoké standardní úrovni.

8.21. Verein für musikalische Privataufführungen in Prag, Versuch einer Dokumentation

Vojtěch, I.: (Miscellanea musicologica XXXVI, Praha 1999 (2000), s. 9-128.)

Dokumentace spolku, který přenesl v letech 1922-1924 na pražskou půdu strukturu, programy a interpretační kulturu spjatou se stejnojmenným sdružením vídeňským spojuje prameny, uchovávané po dlouhá tisíciletí v soukromé sbírce dr. Georga Altera s nově otevřenou korespondencí Arnolda Schönberga a Alexandra Zemlinského a s dokumenty, uchovávanými ve sbírkách Arnold Schoenberg Centre ve Vídni. Doplňky jsou pak vzaty z dobových svědectví Maxe Broda a dokladů z českého odborného tisku. Programový koncept spolku, vypracovaný Schönbergem a formulovaný Albanem Bergem ve Vídni se stal 1920 vzorem pro založení Českého spolku pro moderní hudbu. Český a německý spolek vytvořily 1923 základ pro založení československé sekce Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu. Ta se podílela na přípravě prvého velkého festivalu moderní hudby v Praze roku 1924. Dokumentace zachycuje okamžik, kdy vzájemné vztahy česko německé na hudební půdě díky osobnostem jako byl Alexander Zemlinski, Václav Talich a významné osobnosti skladatelské definitivně prolomily dědictví nacionalistických antagonismů, v hudební praxi předchozího desetiletí již tak jako tak fakticky vyhaslých.

8.22. Madrigalismy v hudebním díle A.Michny z Otradovic

(Příspěvek na mezioborové konferenci Adam Michna z Otradovic (?1600-1676), konané v Jindřichově Hradci 15.-16. 9. 2000, v tisku.)

Česká hudba nemá vlastní renesanční a raněbarokní produkci hudebních madrigalů. Pro tento skladatelsky i interpretačně náročný druh světské vokální kompozice komorního charakteru u nás chyběly institucionální předpoklady, sociální objednávka i texty, vhodné pro zhudebnění. Určité prvky madrigalového slohu však pronikly do díla skladatele a básníka A. Michny, a to přesto, že pro madrigaly příznačnou ideu imitar le parole mohl uplatnit - zástupně a pouze příležitostně - jen v chrámové hudbě na latinské texty. Na určitých místech se v ní objevují hudební tvary a obraty, které se neváží na předchozí hudbu a které mají smysl jen ve spojení se slovem, jež vyjadřují. Zhudebňované slovo si u Michny leckdy vynutí neobvyklé útvary rytmické a harmonické, náhlá vybočení do jiných tonálních vazeb, expresivní chromatiku jakož i tónomalebné rychlé běhy. (Příklad: Gloria a Credo Michnovy 1. mše ze sbírky Sacra et Litaniae, Praha 1654 aj.). V protestantských zemích s liturgií v národním jazyku (viz např. H. Schütz v Německu) pomohly madrigalismy svou vazbou na slovo iniciovat vznik národních hudebních slohů mnohem dříve, než to bylo možné v zaalpských zemích katolických se silně redukovanou možností účasti národního jazyka na liturgii.

8.23. Miloslav Kabeláč 1908 - 1979

(Hudební věda XXXVI, Praha 1999 (2000), č. 2-4, s. 125-558.)

Studie a prameny k životu a dílu jednoho z nejvýznamnějších moderních českých skladatelů tvoří východisko soustavného studia, jehož cílem je zpracování monografické, věnující pozornost jak osobnosti, tak hudebně-historickému a kulturně-historickému kontextu druhé půle XX. století. Soubor se volně váže na souběžně zahájenou kritickou edici skladatelova díla a byl v této souvislosti veřejně presentován. Zahrnuje jednak příspěvky inedit - z doby, kdy byl Kabeláč umlčován, jednak výsledky studií nejnovějších, zaměřených především k monumentálnímu cyklu E fontibus bohemicis, která je doposud nejvýznamnějším českým dílem využívajícím technologií studiové komposice. Poprvé jsou v úplnosti podány vlastní texty a rozhovory skladatelovy, podstatný výběr z korespondence a kriticky zpracovaný katalog Kabeláčových komposic. Zcela mimořádný význam pro poznání skrytého dění v české hudební kultuře mají poprvé zveřejněné posudky z archivu Českého hudebního fondu a to jak na díla Kabeláčova, jež od roku 1945 do roku 1968 ČHF stipendijně podporoval, tak Kabeláčovy posudky na díla jiných českých skladatelů, o stipendia se ucházejících. Jsou svědectvím tvůrčí diskuse, jež zaručovala svobodu tvorby vnitřní oposicí vůči ideologickým imperativům let padesátých a šedesátých.