7. Sekce sociálně-ekonomických věd
Seznam anotací:
- Současná česká společnost. Sociologické studie (SOÚ)
- Political Parties after Communism: Developments in East-Central Europe (SOÚ)
- Sociology – Czech Republic (SOÚ)
- Hypotéza permanentního důchodu a kupónová privatizace v ČR (NHÚ)
- Investment, Credit Rationing and the Soft Budget Constraint:Evidence from Czech Panel Data (NHÚ)
- The Costs of Deception: Evidence from Psychology (NHÚ)
- Psychologie náboženství (PSÚ)
- The NEO Five-Factor Inventory in Czech, Polish, and Slovak contexts (PSÚ)
- The Czech Republic: Transitional Worries (PSÚ)
- International Encyclopaedia of Laws - Czech Republic (ÚSP)
- Mezinárodní trestní soud a stíhání zločinů podle mezinárodního práva (ÚSP)
- Zákon o správě daní a poplatků (ÚSP)
- Mám jen knihy a skripta, cenná práce životní. 70 let Masarykova ústavu (MSÚ)
- T. G. Masaryk, Parlamentní projevy 1907-1914 (MSÚ)
7.1. Současná česká společnost. Sociologické studie
Mansfeldová, Z., Tuček, M. (eds.), Sociologický ústav AV ČR, Praha 2002, 381 s.
Osmnáct sociologických studií dokumentuje změny, ke kterým došlo v české společnosti v poslední dekádě 20. století, a to v různých oblastech života. Tematicky představují široký záběr pohledu, od proměn sociální struktury, sociálních nerovností, postojů spotřebních vzorců až k otázkám vzdělanostního nebo politického systému, sociálních hnutí, problematiky životních hodnot mužů a žen či integrace České republiky do evropských struktur.
7.2. Political Parties after Communism: Developments in East-Central Europe
Kostelecký, T., Washington, D.C., Wodrow Wilson Center Press, 2002, 213 s.
Politické strany představují jednu z klíčových institucí v procesu transformace středoevropských společností po pádu komunistických režimů v roce 1989. Kniha proto mapuje vývoj systémů politických stran ve čtyřech středoevropských post-komunistických zemích - v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku - v devadesátých letech 20. století a snaží se odhalit faktory, které se podílely na jejich formování. Současné systémy politických stran jsou studovány ve vztahu k jejich historickým předchůdcům.
Velká pozornost je věnována i vlivu kulturních faktorů a volebních zákonů, a také vztahu mezi vývojem sociální struktury a systémem politických stran. Přes mnohá konstatování národních specifik ve vývoji systémů politických stran v regionu je možné zaznamenat i obecnější trendy. Autor je vidí ve zvětšující se dominanci politických stran jako institucí v politickém systému, zvětšujícím se významu racionality v chování voličů a rostoucí stabilitě stranických systémů. Na konci 20. století jsou tak stranické systémy v postkomunistické střední Evropě mnohem podobnější svým západoevropským protějškům, než tomu bylo o deset let dříve.
7.3. Sociology – Czech Republic
Illner, M., in: Kaase, Max, Vera Sparschuh and Agnieszka Wenninger: Three Social Science Disciplines in Central and Eastern Europe. Handbook on Economics, Political Science and Sociology (1989-2001). Bonn/Berlin: GESIS and Budapest: Collegium Budapest Institute for Advances Studies, 2002, s. 405-424.
Studie podává kritický přehled o stavu a vývoji sociologie v České republice během dvanácti let, které uplynuly od roku 1990. Zabývá se hlavně akademickou sociologií pěstovanou na vysokých školách a v Akademii věd ČR. Po rekapitulaci historie české sociologie od jejího vzniku na konci 19. století až po 80. léta století následujícího, charakterizuje zásadní redefinici tohoto oboru po pádu komunistického režimu a změny, které nastaly ve společenském postavení, institucionálním uspořádání, financování a uplatnění sociologie. Sleduje frekventovaná témata sociologických bádání a akademických i veřejných debat, do kterých sociologové vstupovali či je otevírali, a komentuje vliv sociologie na veřejnou politiku. Dotýká se problematiky ”lidských zdrojů” české sociologie, rizika ”úniku mozků” a zahraničních vazeb oboru. Připojena je rozsáhlá výběrová bibliografie knižních publikací vydaných doma i v zahraničí, jejichž autory jsou čeští sociologové, a seznam časopisů, bulletinů a encyklopedických prací. Tato studie o české sociologii je součástí komparativně pojatého souboru obdobných přehledových studií o sociologii v devíti dalších evropských postkomunistických zemích. Otevírá tak možnost zajímavých srovnání.
7.4. Hypotéza permanentního důchodu a kupónová privatizace v ČR
Hanousek, J., Tůma, Z., 2002, Finance a úvěr, 52, 7-8: s. 408-427
Tento výzkum je postaven na specifickém experimentu – kupónové privatizaci v někdejším Československu – kterou využívá k přímému testování jedné z fundamentálních makroekonomických hypotéz, a to hypotézy permanentního důchodu o chování spotřebitelů. Privatizace státních aktiv kupónovou metodou do rukou českých občanů byla neočekávaným mimořádným příjmem. V případě platnosti hypotézy permanentního důchodu by takový příjem neměl být občany zcela spotřebován. Tato skutečnost je testována pomocí dat ze speciálně provedeného empirického šetření. Závěry analýz jsou v souladu s hypotézou permanentního důchodu, neboť ukazují, že bohatství nabyté kupónovou privatizací bylo použito ke zvýšení spotřeby obyvatelstva jen z malé části.
7.5. Investment, Credit Rationing and the Soft Budget Constraint: Evidence from Czech Panel Data
Lízal, L., Švejnar, J., Review of Economics and Statistics, 84 (2002), 2, s. 353-370
Autoři ukazují na investičním chování velkých a středních českých průmyslových podniků v období transformace, že v závislosti na typu vlastnictví mají podniky zhoršený přístup k financím na investice (zejména malé podniky), zatímco jiné jsou financovány bez ohledu na svůj finanční stav (bývalé státní podniky). Tyto výsledky jsou v souladu s hypotézami finanční hierarchie a úvěrového přidělování, což naznačuje, že domácí podniky si nemohou snadno půjčit na investice, a v souladu s hypotézou měkkých rozpočtových omezení.
7.6. The Costs of Deception: Evidence from Psychology
Ortmann, A., Hertwig, R., 2002, Experimental Economics, 5, 2: s. 111-131
V odborné literatuře zabývající se výzkumem v humanitních vědách se nedávno objevilo tvrzení, že “podvede-li” experimentátor účastníky experimentu (tj. zatají-li před nimi pravý účel, resp. některé informace o experimentu), nemusí to nutně vést ke ztrátě kontroly nad experimentem. V důsledku toho bylo experimentálním ekonomům doporučováno, aby upustili od faktického zákazu podvodů v ekonomických experimentech, což by jim mělo umožnit využít potenciální výhody tohoto způsobu vedení experimentů. Ačkoliv se tato doporučení do jisté míry opírají o empirické studie, důkazy v jejich prospěch, jak ukazujeme, přehlížejí některá dostupná fakta. Systematický průzkum relevantní psychologické literatury vede ke dvěma závěrům. Za prvé, existují důkazy o tom, že nezanedbatelné procento účastníků experimentu, kteří byli podvedeni, se stane podezřívavými vůči dalším experimentům, a to často ovlivní jejich úsudek a rozhodování. Za druhé, je jen málo důkazů pro to, že by podezřívavost vůči experimentátorovi u účastníka experimentu, který byl podveden, mohla ovlivnit i další subjekty. To je v rozporu s předpoklady mnoha výzkumníků v psychologii i ekonomii (např. Kelman, 1967 nebo Davis a Holt, 1993). Zvážení metodologických výhod a nevýhod podvodů v ekonomických experimentech nás nakonec vede k závěru, že zákaz podvodů je rozumnou konvencí, od které by ekonomové neměli upustit.
7.7. Psychologie náboženství
Říčan, P., Portál, Praha 2002, 325 s. Pokus o syntézu založenou na nejnovější anglicky a německy psané literatuře, přičemž těžiště je ve freudovském a jungovském směru hlubinné psychologie a v humanistické psychologii. Psychologie náboženství je pojata jako svébytná religionistická disciplína usilující o porozumění různým typům náboženských prožitků při zachování metodické neutrality. Zvláštní pozornost je věnována současné religiozitě a jejím transformacím v sekularizované Evropě; autor přitom vychází z názoru, že spiritualita je centrální složkou integrované osobnosti, z čehož vyplývá i její nezastupitelná úloha v hledání nové evropské identity.
7.8. The NEO Five-Factor Inventory in Czech, Polish, and Slovak contexts
Hřebíčková, M., Urbánek, T., Čermák, I., Szarota, P., Ficková, E., Adamovová, L., In: A. J. Marsella (Series Ed.) & R. R. McCrae & J. Allik (Eds.), The Five-Factor Model Across Cultures, New York, Kluwer Academic Publishers/Plenum, s. 53-78 (2002).
Kapitola je věnována ověřování NEO pětifaktorového osobnostního inventáře, sestaveného pro identifikaci pěti obecných dimenzí osobnosti, v češtině, polštině a slovenštině. Autoři v první části představují psychometrické charakteristiky metody ve třech slovanských jazycích, ve druhé části porovnávají psychometrické údaje NEO osobnostního inventáře s jinými metodami vytvořenými pro zjišťování pěti obecných dimenzí osobnosti. Ve třetí části autoři srovnávají míru pěti obecných charakteristik osobnosti u českých, polských a slovenských adolescentů.
Pětifaktorový model osobnosti zahrnuje charakteristiky neuroticismus (postihuje míru odolnosti vůči psychické zátěži), extraverze (zachycuje míru společenskosti, aktivnosti a energičnosti), otevřenost vůči zkušenosti (vyjadřuje míru otevřenosti novým zkušenostem a prožitkům) , přívětivost (zahrnuje kvalitu vztahů k druhým lidem) a svědomitost (postihuje míru plnění povinností).
Autoři zjistili, že největší rozdíly mezi adolescenty ze třech sledovaných zemí jsou v dimenzi otevřenost vůči zkušenosti. Polští adolescenti se posuzují jako otevřenější ve srovnání se Slováky a Čechy. Adolescenti ze slovanských zemí ve srovnání s americkými adolescenty dosahují relativně nižší míry svědomitosti. Češi se statisticky významně posuzují jako více neurotičtí ve srovnání s Poláky a Slováky a přívětivější ve srovnání s Poláky.
Autoři svým výzkumem naznačují, že postřehy o národním charakteru příslušníků jednotlivých zemí vyslovené historiky, politiky, sociology nebo etnology se odlišují od toho, jak se příslušníci daného národa sami posuzují .
Poznámky: N = Neuroticismus, E = Extraverze, O = Otevřenost vůči zkušenosti, P = Přívětivost, S = Svědomitost.
7.9. The Czech Republic: Transitional Worries
Klicperová-Baker, M.. In: V.Shlapentokh & E. Shiraev (Eds.): Fears in Post-Communist Societies. St. Martin Press, Palgrave New York, p. 29-51 (2002)
Přehledová studie je součástí knihy Fears in Postcommunist Societies a mapuje problematiku obav spojených s přechodem k demokracii v České republice. Autorka v úvodu popisuje časovou periodizaci převládajících emocí tak, jak se v procesu přechodu k demokracii projevovaly: porevoluční euforie, rostoucí rozčarování druhé poloviny 90. let a nástup realistických korekcí 10 let po revoluci. Hlavní pozornost věnuje měnící se kvalitě života a popisu hlavních druhů obav: ekonomických, strachu z kriminality, obav z cizinců a terorismu, starosti o životní prostředí atd. Srovnání s ostatními zeměmi vyznívá pro Českou republiku pozitivně. Zatímco ostatní kapitoly knihy popisující situaci v Rusku, Polsku, na Ukrajině, Bělorusku a Litvě hovoří o velmi intenzivních negativních emocích, nezřídka vycházejících z bazálního strachu o ekonomické přežití anebo mající iracionální charakter, české obavy bývají mírnější, méně často se vztahují k ekonomice a jsou ve své podstatě založeny na racionálním odhadu domácí transformace a mezinárodní politické situace. České obavy jsou navíc vyvažovány silným přesvědčením o pokroku v demokratickém procesu.
7.10. International Encyclopaedia of Laws - Czech Republic.
Pauknerová, M., (Ed. Blanpain, R.). - The Hague, Kluwer Law International, 2002. 156 s.
Publikace vychází v rámci Encyklopedie mezinárodního práva nakladatelství Kluwer, která popisuje základní principy a obsah mezinárodního práva soukromého v jednotlivých zemích. Každé zemi je vždy věnován jeden svazek této řady. V úvodu publikace věnované České republice, je obsažen stručný historický přehled a základní principy mezinárodního práva soukromého našeho státu. Následují způsoby řešení problematiky týkající se mezinárodních obchodních společností, mezinárodní přepravy zboží, fyzických a právnických osob, ochrany autorských práv a mezinárodních smluv. Kapitola je též věnována způsobům řešení sporů v oblasti rodinného práva, opomenout nelze také problematiku včlenění mezinárodního práva procesního do právního řádu, včetně otázek uznávání a výkonu cizích rozhodnutí.
7.11. Mezinárodní trestní soud a stíhání zločinů podle mezinárodního práva
Šturma, P., Karolinum, Praha 2002. 311 s.
Publikace analyzuje stíhání zločinů podle mezinárodního práva, a to nikoli na úrovni vnitrostátního trestního práva, nýbrž v procesu mezinárodního trestního soudnictví, s hlavním zřetelem na vznik Mezinárodního trestního soudu. Začíná pojmovým vymezením zločinu podle mezinárodního práva trestního a pokračuje sledováním vývoje skutkových podstat zločinů a jejich kodifikace. Samostatná kapitola se zabývá rozvojem materiálních i procesních pravidel obsažených ve statutech a činnosti mezinárodních trestních tribunálů OSN v 90.letech. Těžiště práce spočívá v podrobném rozboru Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, a to jak definic zločinů, tak procesních pravidel, jakož i problémů se vstupem statutu v platnost a s jeho realizací.
7.12.Zákon o správě daní a poplatků. Komentář
Kindl, M. a kol., Praha, C.H.Beck, 2002. 584 s. (Edice komentované zákony.)
Pro pochopení daňového řádu je třeba znát především jeho souvislost s právním řádem. Až donedávna však byl výklad daňového procesu ponechán spíše v rukou neprávníků a klasické právní profese se této oblasti vyhýbaly. Nárůst významu této problematiky si vyžádal, aby byly osvětleny souvislosti daňového řádu s právními předpisy jiných odvětví. Publikace je prvním zpracování daňové problematiky na poli českého práva, která vychází z početné judikatury. Přehledně mapuje jak vlastní daňový proces, tak i řadu otázek souvisejících.
7.13. Mám jen knihy a skripta, cenná práce životní. 70 let Masarykova ústavu. Studie a dokumenty
Broklová, E., Tomeš, J., Hájková, D., Vašek, R. (eds.), Praha: Masarykův ústav AV ČR 2002, 311 s.
Tato publikace, obsahující studie čtyř autorů, několik desítek dokumentů, obsáhlé výňatky z pamětí Antonína Schenka, desítky fotografií, medailony několika významných a málo známých osobností, nás téměř napínavě provází pohnutými osudy vzniku Ústavu TGM, jeho posláním, nucenými zániky, snahami o jeho obnovu a zakotvením v Akademii věd české republiky v r. 1995 pod jménem Masarykův ústav. Konečně mohl ústav začít systematicky pracovat v souladu s posláním definovaným v zakládací listině ústavu z r. 1932.
Publikace je svědectvím o osudu kulturně a historicky nesmírně cenného duchovního dědictví T. G. Masaryka, vypovídajícího o jeho celoživotní cílevědomé intelektuální a politické práci, která dosáhla úrovně srovnatelné s tím nejlepším, co Evropa v moderní době vytvořila. V podobě archivu a knihovny výjimečné hodnoty Masaryk daroval tento odkaz jako finančně zabezpečenou nadaci k dispozici české veřejnosti.
Publikace je i svědectvím o době od vzniku ústavu, o tragických osudech lidí, s ním spojených, o politických zvratech potlačujících demokracii, humanistické ideály a celý Masarykův odkaz. Je také svědectvím o potížích, kterými Masarykovo dědictví muselo znovu projít po r. 1989 a o oddané a velmi plodné práci malého kolektivu pracovníků současného Masarykova ústavu AV ČR. Publikace je doplněna seznamy kuratorií ústavu, rejstříkem a cizojazyčnými resumé.
7.14. T. G. Masaryk, Parlamentní projevy 1907-1914.
Doubek, V., Kárník, Zd., Kučera, M. (eds.), Spisy T. G. Masaryka, sv. 29. Masarykův ústav AV ČR, Praha 2002, 694 s.
Projevy jsou dokumentem o problematice, jíž se Masaryk jako poslanec zabýval, reakcích, které ve sněmovně svým nonkonformismem a statečností vyvolával, a jeho věcných morálních zápasů a konfliktů, zvláště s vládou. Tato publikace se stane nepostradatelnou pro studenty, badatele i zájemce o historii 19. století, neboť důkladné Masarykovy projevy dokumentují závažné problémy v habsburské říši, její expanzivní zahraniční politiku a morální korupci mocenských špiček. Publikace nepochybně přispěje k bourání mýtů a idealizací, které se začínají objevovat ve vztahu k rakousko-uherské říši.
