Seznam anotací:

1. Pravda a fakt (FLÚ)
2. Český anarchismus a jeho publicistika 1880-1925 (FLÚ)
3. Znalost a její lidské, společenské a epistemické dimenze (FLÚ)
4. Obyčejové právo (EÚ)
5. Folkloristické studie (EÚ)
6. Lidové písně a říkadla z Úpicka (EÚ)
7. Vyprávění o lingvistických experimentech s textem (OÚ)
8. Mesopotamia before History (OÚ)
9. Fallen Walls - Voices from the Cells that Held Mandela and (OÚ)
10. Staročeský Hlaholský Comestor. Editio princeps (SLÚ)
11. Puť ot barda k poetu. Stanovlenije i razvitije poetičeskoj sistemy V. S. Vysockogo (SLÚ)
12. Český jazykový atlas 4 (ÚJĆ)
13. Jazyk, média, politika (ÚJĆ)
14. Na co se nás často ptáte (ÚJĆ)
15. Literární Morava (ÚČL)
16. Pohledy zblízka: zvuk, význam, obraz. Poetika literárního díla 20. století (ÚČL)
17. Česká elektronická knihovna - Poezie 19. století od thámovců po lumírovce (ÚČL)
18. Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum (ÚKS)
19. Isidor ze Sevilly, Etymologiae XVIII – Etymologie (ÚKS)
20. Nástěnné malby ve znojemské rotundě (ÚKS)

9.1. Pravda a fakt
Kolář, P., Filosofia, Praha 2002, 300 s.

Autor se pokouší nalézt odpovědi na některé z nejnaléhavějších otázek, s nimiž se střetávají současní logikové a analyticky zaměření filozofové, když usilují o vypracování teorií faktů a pravdy a jejich vzájemného vztahu. Zastává korespondenční teorii pravdy a navrhuje vlastní řešení korespondenčního problému – koncept nepřímé korespondence. První část monografie je věnována současným analytickým teoriím pravdy, druhá část pojednává o teorii faktů a ve třetí části autor rozvíjí vlastní koncepci nepřímé korespondence a studuje její vztah k jiným současným korespondenčním teoriím pravdy.

9.2. Český anarchismus a jeho publicistika 1880-1925
Tomek, V., Filosofia, Praha 2002, 580 s.

Práce sleduje myšlenkové podoby českého anarchismu, jeho utváření a proměny v rozmezí od konce 19. století až po první čtvrtinu 20. století. Vedle kapitol věnovaných procesu utváření a tříbení podob anarchismu jsou některé kapitoly věnovány vlastním charakteristickým tématům a etapám. Ve zvláštní části publikace je uveden soupis českých anarchistických a tematicky blízkých časopisů vydávaných v daném období, výběr dokumentárních příloh a ukázky ilustrací z dobových anarchistických periodik a knih.

9.3 Znalost a její lidské, společenské a epistemické dimenze
Tondl, L., Praha, Filosofia 2002, 136 s.

Kniha rozvádí obecné téma racionality v jeho současném i historickém chápání. Klade důraz na vazby znalostí a určitých typů racionálního rozhodování a racionálních činností, na volbu vhodných alternativ z možného nebo známého spektra alternativ. Otázka po povaze znalosti je zde chápána jako otázka, která spadá do kompetence obecné teorie vědy, a to ve smyslu ontologickém (co je znalost?), epistemologickém (znalost a vědecká činnost), metodologickém (věda jako soustava znalostí) a axiologickém (znalost ve vztahu k hodnotám a hodnotovým postojům). Obecná teorie vědy ale musí nutně přejímat inspirace z příbuzných oborů (např. teorie komunikace, sémiotika, ale i sociologie); klasické pojmy novověké racionality dostávají nové obsahy a ty je zapotřebí reflektovat. Znalosti jsou vázány nejen na poznávací, rozhodovací a hodnotící procesy, ale také na různé typy racionálních činností ve výzkumu, v různých sférách technického světa, technického myšlení, navrhování a projektování.

9.4. Obyčejové právo
Holubová, M., Petráňová, L., Tarcalová, L. (eds.), Etnologický ústav AV ČR, Praha 2002, 174 s.

Sborník příspěvků z mezinárodní konference karpatologické komise pro lidové obyčeje, věnované problematice obyčejového práva. Konference se pokusila vymezit pojmosloví a definici zvoleného tématu, vysvětlit vztahy mezi obyčejovým, kodifikovaným a kanonickým právem a vytipovat právní specifika typická pro lidovou kulturu, jako právní obyčeje v rodinném a výročním zvykosloví, právo dědičné, sousedské, horenské aj., právní artefakty a další okruhy problémů, navazující na problematiku obyčejového práva.

9.5. Folkloristické studie
Sirovátka O., red. J. Pospíšilová a H. Hlôšková, Brno, Etnologický ústav Akademie věd České republiky 2002, 197 s.

Cílem výběru ze studií předního folkloristy je zpřístupnit některé jeho studie, které byly publikovány v různých odborných časopisech a nejsou všechny snadno dostupné. Obsahují velkou šíři problémů studia slovesného folklóru a folklorních projevů. Studie pocházejí z let 1971 – 1992 a jsou věnovány následujícím otázkám – skupina, lid a národ ve folklóru, folklorní komunikace, současný folklór, folklorní žánry a funkce folklóru, interpretace, masová literatura a paraliteratura, vztah lidového podání k dějinám, zpracování slovesného folklóru pomocí počítače, srovnávací studium, role folklóru v literatuře, folklorismus, anekdota, K. Čapek a folklór, B. Václavek a folkloristika a výhledy české folkloristiky. Výbor byl vydán v roce desátého výročí úmrtí O. Sirovátky.

9.6. Lidové písně a říkadla z Úpicka
Čapková B., Kořízek K., k vydání připravila Věra Thořová, Praha, Etnologický ústav AV ČR 2002, 782 s.

Edice je prvním zveřejněním dosud nepublikované rukopisné sbírky písní z Úpicka, uložené ve fondech Etnologického ústavu AV ČR. Sběratelé Božena Čapková, matka Karla Čapka a úpický učitel Karel Kořízek ji pořídili ve dvou sběratelských etapách: v letech 1893 – 1894 pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze roku 1895 a v akci Das Volkslied in Österreich v roce 1907. Sbírka je doplněna úvodním slovem, životopisy obou sběratelů a popisem jejich sběratelské práce, studií o lidovém zpěvním repertoáru Úpicka na přelomu 19. a 20. století, rejstříky, mapou a fotografiemi.

9.7. Vyprávění o lingvistických experimentech s textem
Hřebíček,.L., Academia, Praha 2002, 195 s.

Publikace obsahuje výklad teorie textu jako lingvistické jednotky, která v devadesátých letech dostala poměrně ucelenou podobu. Jejím základním principem je konstituence, podle níž text je hierarchický útvar s jazykovými jednotkami stojícími v poměru konstruktů a jejich konstituentů. Informuje o některých pracovních postupech a výsledcích kvantitativní lingvistiky a je určena všem zájemcům o strukturu jazyka, především vysokoškolským studentům lingvistiky, kteří hledají témata pro své seminární a jiné práce.

9.8. Mesopotamia before History
Charvát, P., Routledge, Taylor and Francis Group, London and New York 2002, 13, 281 s.

Pravěká a starověká Mezopotámie náleží k oněm částem světa, v nichž lidstvo poprvé dospělo k vytvoření státu a písma užívající civilizace. Duchovního dědictví tvůrců mezopotamských kultur užívají všechny nástupnické státní společnosti Starého i Nového světa dodnes. Ve své knize se Petr Charvát zabývá pramennými doklady o hospodářské, společenské a duchovní činnosti obyvatel Mezopotámie (na území dnešní Irácké republiky) v chronologickém rozpětí zhruba od roku 100.000 do roku 2334 př.n.l. Výklad uvádí v každé z šesti kapitol knihy (paleolit, mezolit, neolit, chalkolit, období pozdní kultury urucké [3500-3200] a období raně historické [3200-2334]) nejprve profilová archeologická naleziště, dokumentující významné rysy každé z těchto historických epoch. Poté následují historicky pojaté interpretace archeologického nálezového fondu a závěry. Text doprovází 69 kresebných ilustrací, 3 mapy a 44 černobílé fototabulky. Za první vydání této knihy obdržel autor v roce 1996 Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR za výzkum.

9.9. Fallen Walls - Voices from the Cells that Held Mandela and Havel
Hulec, O., Coetzee, J.K., Gilfillan, L., Nakladatelství Lidové noviny, Robben Island Museum 2002, 194 s.

Autoři knihy prováděli v letech 1993 až 2000 výzkum mezi mnoha desítkami bývalých dlouhodobě pronásledovaných politických vězňů v Jižní Africe a bývalém Československu. Zaznamenávali jejich vyprávění a snažili se zachytit i zdánlivě nevýznamná fakta, svědčící o surovostech a násilnostech dvou totalitních politických režimů – komunismu a apartheidu, které se sice v mnohém lišily, ale ve své podstatě byly stejně nelidské a kruté ke všem skutečným i potenciálním oponentům. Autoři knihy se zaměřili na ty, kdo nepatřili k politickým špičkám, ale byli to v době svého zatčení prostí, obyčejní a ještě velmi mladí lidé. Z uvedeného mezinárodního výzkumu vzniklo několik vědeckých studií, otištěných v německém časopise BIOS (1997, Heft 2), v Archivu orientálním (1998, 1) a tvořících také jednu kapitolu knihy Trauma and Life Stories, vydané nakladatelstvím Routledge v Londýně a New Yorku roku 1999. Kniha Fallen Walls zpřístupňuje širší čtenářské obci osudy tří jihoafrických a tří českých občanů. Volí přitom formu autentického vyprávění, které je doprovázeno sociologicko-historickými kapitolami, pojednávajícími o vzniku a vývoji totalitních vlád v obou zemích. Předmluvu ke knize napsal český prezident Václav Havel.

9.10. Staročeský Hlaholský Comestor. Editio princeps.
Pacnerová, L., Práce Slovanského ústavu AV ČR, svazek 11, Praha, Euroslavica 2002, 164 s.

První souborné vydání významné staročeské památky zapsané hlaholským písmem v Emauzském klášteře v Praze, kam Karel IV. povolal charvátské mnichy benediktiny, aby pěstovali bohoslužbu a literaturu slovanským jazykem. Text Hlaholského Comestora (tj. biblické dějepravy) přispěl svými novými, neotřelými výrazy k obohacení slovního pokladu jazyka českého.

9.11. Puť ot barda k poetu. Stanovlenije i razvitije poetičeskoj sistemy V. S. Vysockogo
Vysockij, V., Masarykova univerzita v Brně, 2002, 199 s.

Monografie je upravenou a doplněnou disertační prací, která byla obhájena v roce 1998. Je tedy svého druhu bilancí a konfrontací autorčiných teoretických studií o ruském verši během doktorského studia na FF MU v Brně a poté v rámci odborné činnosti ve Slovanském ústavu AV ČR v Praze. Práce je rozdělena do dvou části: první přináší versologický rozbor poezie V. Vysockého v kontextu ruské poezie a teorie verše, druhá se zabývá několika cyklickými celky jeho tvorby. Hlavním cílem práce je ukázat vývoj básníkova díla od počáteční závislosti na hudební formě a žánru tzv. vězeňského folklóru až po zralé texty s filozofickou tématikou, ve kterých je určujícím nikoli rytmus hudební, nýbrž básnický. Autorka tak polemizuje se zařazením Vysockého do kategorie tzv. písničkářů, s názorem, který je v českém prostředí stále ještě vžitý, a dokazuje, že Vysockij je v první řadě skutečným básníkem. Práce je doplněna pozdější autorčinou studií o filozofické tématice “zasvěcení”, jak se projevuje v nejlepších a nejvyzrálejších textech V. Vysockého.

9.12. Český jazykový atlas 4
Kolektiv dialektologů ÚJČ AV ČR, Academia, Praha 2002, 626 s., 431 map

Český jazykový atlas podává první úplný obraz územního rozrůznění našeho národního jazyka. Obdobné práce o nářečích slovanských i neslovanských národů převyšuje po stránce koncepční, metodické i technické. Jeho předností je hustá síť venkovských i městských lokalit, v nichž byl proveden výzkum (a to včetně nověji osídlených měst pohraničních), netradiční zobrazovací technika (kombinace značek, šrafování a izoglos s nápisy) umožňující vypracování map ve formátu běžné publikace a především detailně propracované průvodní komentáře. Po třech svazcích postihujících diference v slovní zásobě je čtvrtý (předposlední) díl věnován tvarosloví. Pátý, poslední díl bude sledovat územní rozdíly v rovině hláskoslovné.

9.13. Jazyk, média, politika
Čmejrková, S., Hoffmannová, J. (eds.), spoluautoři.:Kraus, J., Müllerová, O., Bozděchová, I., Odaloš, P., Patráš, V., Academia, Praha 2002. 250 s.

Česko-slovenský autorský tým předkládá v této publikaci výsledky výzkumu českých a slovenských veřejných mluvených projevů v politické a mediální sféře, které bezprostředně odrážejí pohyb ve společnosti v 90. letech 20. století. Autoři analyzovali rozsáhlý soubor videonahrávek i magnetofonových nahrávek parlamentních jednání, televizních a rozhlasových debat a interview, se zvláštním zaměřením např. na charakter předvolebního politicko-mediálního diskurzu na Slovensku. Využili při interpretaci materiálu značně diferencovanou metodologii (zahrnující přístupy sociolingvistické, stylistické, rétorické, pragmatické, ale i klasickou strukturní analýzu jednotlivých jazykových rovin) a zachytili určité stadium vývoje politické kultury v obou státech mj. sledováním takových hodnot, jako je dialogičnost, zdvořilost, takt, konfliktnost, způsoby argumentace nebo humor v politické komunikaci.
Výzkum byl uskutečněn s podporou grantu č. 1619/186/1998 uděleného Research Support Scheme of the Open Society Support Foundation.

9.14. Na co se nás často ptáte
(Ze zkušeností jazykové poradny)
Černá, A., Svobodová, I., Šimandl, J., Uhlířová, L., Scientia, Praha 2002, 168 s.

Čtyři jazykovědci, pracovníci Ústavu pro jazyk český AV ČR, odpovídají populární, srozumitelnou formou na dotazy o češtině, které jim kladou tazatelé v jazykové poradně. Z bohaté agendy jazykové poradny, zejména z elektronické korespondence a z dnes již rozsáhlé internetové stránky odpovědí na časté dotazy vybrali 199 “problémů”, hesla seřadili abecedně a na názorných příkladech podali výklad.
Čtenáři se například dozvědí o pravopisných záludnostech sloves dobít a dobýt, nabít a nabýt, o tom, proč píšeme černošští, ale brandýští, kam patří a kamnepatří ve větě čárka, proč je ve slově dceřiný jedno n, odkud pochází slovo hospic a jak ho skloňovat, o tom, že správně píšeme abyste a kdybyste, ale nikoli aby jste, kdyby jste, a ještě mnoho dalšího.
Protože jde o výklad takových jevů, v nichž uživatelé češtiny chybují často, hodí se knížka jako pomocník pro každodenní život s češtinou.

9.15. Literární Morava
Kubíček, T. a kol. (Dokoupil, B., Kopecký, M., Pešta, P., Petrů, E., Řepa, M., Václavek, L., Vlašín, Š.), Vlastivěda Moravská sv. 11- Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Brno 2002, 321 s.

Literární Morava je 11. svazkem řady Vlastivěda moravská a poskytuje ucelený pohled na literární vývoj na území Moravy od počátků písemnictví až ke konci 20. století. Při studiu specifik literárního vývoje v rámci tohoto lokálně vymezeného celku autoři zohlednili rozsáhlejší vlivy, které na tento vývoj působily, i významné impulsy, kterými zpětně přispívala literatura vznikající na Moravě k vývoji celku české literatury. Zúžení průzoru na literaturu vznikající na Moravě současně umožnilo autorům zabývat se nikoliv pouze hlavními vývojovými tendencemi, ale i oblastmi, které stály mimo či stranou ústředního vývojového proudu, ale které podstatným způsobem rovněž ovlivňovaly pojetí, recepci či vznik literárního díla v kontextu, jako v složitě strukturovaném systému interakcí.

9.16. Pohledy zblízka: zvuk, význam, obraz. Poetika literárního díla 20. Století
Červenka, M., Jankovič, M., Kubínová, M., Langerová, M., Praha, Torst 2002,592 s.

Publikace, která je druhým svazkem grantového výstupu,představuje stěžejní dílo v rámci bohemistiky a světové literární teorie. V centru zájmu tu není literatura jako celek, jako tomu je v tradičních příručkách teorie literatury a poetikách minulých dob, ale literární dílo, jeho struktura, jeho fungování v literárním a společenském procesu, vztah ke skutečnosti a k bytí. Poté, co 1. svazek (vyšel pod názvem …na okraji chaosu… Poetika literárního díla 20. století, Praha, Torst 2001) obsáhl nástin obecnější teorie literárního díla, poetiku kompozice, syžetu, příběhu a poetiku postavy, svazek druhý se zaměřuje především na problematiku spjatou s otázkami hláskové instrumentace, verše, rýmu, rytmu, metafory a básnického obrazu. Práce se opírá o rozsáhlou pramennou základnu, literaturu domácí i cizí. Akcent je kladen na propojování úvahové složky s bohatě vrstvenými příklady v  nedogmaticky otevřených úvahách. Na publikaci navazuje druhá- závěrečná fáze práce na Poetice literárního díla zabývající se poetikou času a prostoru, poetikou vyprávění, problematikou vztahu díla a skutečnosti, fikčním světem lyriky a dále otázkami literární komunikace a smyslu literárního díla.

9.17. Česká elektronická knihovna - Poezie 19. století od thámovců po lumírovce
Svadbová, B. a kol., ÚČL AV ČR, Praha 2002, CD ROM

Plnotextová databáze Česká elektronická knihovna – Poezie 19. století od thámovců po lumírovce shromažďuje a zpřístupňuje převážně první vydání 600 básnických textů od počátků novodobé česky psané poezie až po její plný rozmach, a konzervuje tak celek české básnické produkce 19. století, který se fyzicky na jednom místě nevyskytuje. Její význam prohlubuje začlenění a mnohdy znovunalezení děl dnes zcela zasutých či nepřístupných. Představuje první databázi tohoto druhu v kontinentální Evropě.
Poetická tvorba daného období je prezentována ve verzi diplomatické a edičně zpracované. Každou ze sbírek doprovází rozsáhlý kritický materiál editorův. CD-ROM tak může sloužit jak badatelům, tak studentům či novinářům nebo laickým zájemcům o poezii.
Uživatel si může zobrazit text jednotlivých knih s možností volby mezi přepisem diplomatickým a edičně upraveným, nalezne přehledné zobrazení struktury každé knihy, bibliografické údaje o knize a údaje o edičních zásazích (tj. ediční poznámku a komentáře). Aplikace umožňuje využít všech vlastností nového média: například rychlé fulltextové vyhledávání podle mnoha nastavitelných parametrů, vyhledávání vazeb jednotlivých slov a motivů, automatické sestavování různě řazených frekvenčních rejstříků, jakož i získávání statistických údajů (mj. o počtech slov a veršů ve zvoleném celku, o délce slova či verše v dané sbírce u daného autora či skupiny autorů). Omezené části děl lze tisknout a kopírovat a také přidávat své poznámky nebo údaje získané z jiných zdrojů.

9.18. Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum
Slovník středověké latiny v českých zemích

Pod vedením Z. Silagiové zpracovali H. Florianová, K. Kvízová, D. Martínková, R. Mašek a H. Šedinová, sešit 18 (2. iris – lapidea), KLP Praha 2002, 100 s.
Slovník vykládá slovní zásobu latinského písemnictví bohemikálního původu z období 1000-1500. Jeho materiálovou základnu tvoří 700 000 excerpt, která byla excerpována z literatury všech žánrů (z literatury narativní, odborné a diplomatické), a to nejen z pramenů tištěných, ale i dosud nevydaných. Zpracování rukopisného materiálu je výjimkou mezi evropskými středolatinskými slovníky a tato skutečnost je oceňována jako jedna z předností našeho Slovníku, neboť díky tomu jsou zpřístupněny a vyloženy významy dosud neznámého středověkého latinského lexika, především z traktátové literatury. Slovník je určen jako jedna ze základních příruček badatelům z různých oblastí medievistiky, jimž kromě překladových ekvivalentů a filologických informací poskytuje i poučení encyklopedického rázu.
Slovník středověké latiny v českých zemích je součástí mezinárodního projektu řízeného UAI. Vydáním 18. sešitu dospěli autoři zhruba k polovině III. dílu (celkový rozsah je odhadován na čtyři díly).

9.19. Isidor ze Sevilly, Etymologiae XVIII – Etymologie XVIII
Oikúmené – Knihovna středověké tradice VIII, Praha 2002, 143 s.
(Ústav pro klasická studia, v rámci výzkumného projektu MŠMT “Centrum pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty”)

Isidor ze Sevilly (zemř. 636) patří k nejvýznamnějším středověkým učencům. Je autorem řady děl týkajících se přírodovědy, jazykovědy, historie a teologie. Dvacet knih Etymologií (Etymologiarum sive originum libri XX) je základní středověkou encyklopedií vědění nejen v oblasti sedmi svobodných umění a teologie, ale také medicíny, přírodních věd a rodící se techniky. Osmnáctá kniha, která vyšla v tomto roce, je věnována poněkud různorodým tématům: vojenství, soudnictví, a nakonec výkladu o hrách a zábavách, v němž se věnuje nejen sportovním závodům, divadelním představením a gladiátorským hrám, ale i hře v kostky a hrám s míčem.

9.20. Nástěnné malby ve znojemské rotundě
Ústav pro klasická studia 2002, Interaktivní CD-ROM, digitální fotografie, design a programování R. Soukup, text J. Bažant

Nejvýznamnější doklad narativního umění českého středověku je bezesporu ve znojemské rotundě sv. Kateřiny, v nejstarším interiéru s nástěnnými malbami v českých zemích, který vznikl patrně v roce 1134. Malby jsou všeobecně známé díky přemyslovskému cyklu, teprve nyní se však dočkaly publikace, která umožňuje detailní prohlídku celé výmalby znojemské rotundy. Digitální snímky špičkové kvality jsou propojeny s doprovodným textem J. Bažanta, v němž jsou jednotlivé malby detailně popsány a zasazeny do kontextu evropského umění 12. století.