9.1 Kultura - společnost - tradice
9.2 Hudební spolky v Brně a jejich role při utváření "hudebního obrazu" města 1860-1918.
9.3 Malované na skle. Lidové podmalby
9.4 Velikonoční a předvelikonoční koledy v Čechách
9.5 Aristoteles: Politika II., řecko-česky
9.7 Tomáš Akvinský, Rozdělení a metody vědy. Komentář k Boëthiovu spisu De Trinitate
9.8 Země je plna tvých tvorů. Tři studie o vzahu křesťanství k přírodě
9.9 LIMUP - Databáze liturgických rukopisů utrakvistické provenience uchovávaných na území ČR
9.10 Náboženství a společnost v jižní a jihovýchodní Asii: tradice a současnost
9.11 Arabská oneirokritika ve středověku a v současnosti
9.12 Velký česko-ruský slovník
9.13 Ukrajinská nářečí Slovenska. Výzkum a zvukové zápisy z let 1957-1967
9.14 Čtyřicet homilií Řehoře Velikého na evangelia v českocírkevněslovanském překladu
9.15 Dějiny české literatury 1945-1989; Díl I. (1945-1948) a II. (1948-1958)
9.17 Studie o sémantizaci formy
9.18 Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení
9.19 Nový akademický slovník cizích slov
9.20 Slovník pomístních jmen v Čechách I (A)
9.1 Kultura - společnost - tradice
Tyllner, L., Uherek, Z. (eds.), Etnologický ústav
Kniha je prvním dílem publikační řady, jejímž cílem je prezentace vybraných antropologických témat dlouhodobě rozvíjených v Etnologickém ústavu AV ČR. V publikaci jsou zveřejněny studie věnované stereotypům, rituálům týkajícím se narození a smrti, obřadům kalendářního cyklu, kultuře dětí, výzkumu lidové písně a současné zpěvnosti na území Moravy a Slezska i problematice historie moravské etnografie a folkloristiky.
Tyllner, L., Uherek, Z. (eds), Kultura - společnost - tradice. Soubor statí z etnologie, folkloristiky a sociokulturní antropologie. I., Etnologický ústav AV ČR, Praha (2005), 221 s.
9.2 Hudební spolky v Brně a jejich role při utváření "hudebního obrazu" města 1860-1918.
Bajgarová J., Etnologický ústav
Kniha usiluje o postižení role, jakou hudební spolky hrály v Brně v době, kdy se zde utvářela svébytná česká a německá hudební kultura. Představuje různé typy spolků a jejich aktivit (zvláště koncertních a vzdělávacích, ale i zábavních) v průběhu více než 50 let, které bohatě dokumentuje obrazovým materiálem. V závěrečných lexikonech stručně charakterizuje přes 80 hudebně činných spolků v městě Brně i v jeho předměstích a na 70 osobností spjatých s jejich životem.
Bajgarová J., Hudební spolky v Brně a jejich role při utváření "hudebního obrazu" města 1860-1918, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno (2005), 172 s.
9.3 Malované na skle. Lidové podmalby
Kafka L, Etnologický ústav
Monografie podává rozbor různých aspektů lidové malby na skle: geneze a vývoj malby na skle, formální i ikonografická specifika lidových obrazů, technologie výroby, výrobní centra na území českých zemí, vztah nositelů tradiční kultury k podmalbám. Publikace pro zájemce z řad odborné i laické veřejnosti doplňují drobné portréty současných tvůrců, kteří se inspirují tradiční lidovou produkcí.
Kafka L., Malované na skle. Lidové podmalby, Lika Klub, Praha (2005), 180 s.
9.4 Velikonoční a předvelikonoční koledy v Čechách
Thořová V., Etnologický ústav
Publikace je první syntetickou prací tohoto druhu u nás a první monografií velikonočních a předvelikonočních koled. Zahrnuje přes 600 zápisových jednotek z různých regionů Čech od konce 19. do poloviny 20. století. Materiál pochází jak z publikovaných sbírek a časopisů, tak především z rukopisných fondů Etnologického ústavu AV ČR, Národopisného oddělení Národního muzea a ostatních muzeí a archivů v Čechách a byl doplněn záznamy ze současného terénního výzkumu. Ten byl prováděn v oblastech, které dosud unikaly pozornosti folkloristů, přestože tradice velikonočních obchůzek s koledováním v nich zůstala nepřerušená. Součástí publikace je odborná studie, hudební a textová analýza koled, obsahuje rovněž fotografické přílohy.
Thořová, V.,Velikonoční a předvelikonoční koledy v Čechách. Poklady lidové kultury sv. 10., Etnologický ústav AV ČR, Praha (2005), 688 s.
9.5 Aristoteles: Politika II., řecko-česky
Mráz, M., Filozofický ústav
Nový český překlad druhé části jednoho z nejdůležitějších spisů evropské tradice politické filosofie. Druhá kniha Aristotelovy Politiky je věnována kritice antických politických zřízení a jednotlivých pokusů o ideální uspořádání obce. V tomto překladu se na základě současného stavu bádání předkládá nová interpretace řady klíčových míst Aristotelova výkladu. Úvodní studie se zaměřuje na objasnění obsahových souvislostí mezi II. knihou Aristotelovy Politiky a dalšími částmi tohoto spisu a na vytčení základních motivů, které zde vedou Aristotela ke kritickému zkoumání názorů svých předchůdců. V rozsáhlém komentáři jsou na základě současného stavu bádání průběžně vysvětlovány obtížné úseky přeloženého řeckého textu a jejich obsahové souvislosti s dalšími výklady Aristotela i jiných řeckých autorů.
Aristoteles: Politika II., řecko-česky, přeložil, úvodní studii napsal a poznámkami opatřil Mráz, M., Oikúmené, Praha (2004), 231 s.
9.6 Filosofia
Peregrin, J., Filozofický ústav
Historický úvod do analytického filosofického myšlení, do kterého se promítlo zhruba deset let autorovy vědecké a pedagogické práce na tomto tématu. První část knihy je věnována především velkým postavám "klasické" analytické filosofie (to jest konci devatenáctého a první polovině dvacátého století): G. Fregovi, B. Russellovi, R. Carnapovi a L. Wittgensteinovi. Prostřednictvím probírání peripetií vývoje jejich filosofických názorů je studována zejména geneze tzv. obratu k jazyku a dalších determinant analytického filosofického myšlení. Druhá část knihy je pak věnována současnějším problémům: formální sémantice, analytické filosofii mysli a tzv. post-analytickému filosofickému myšlení.

Obr. 6
Ludwig Wittgenstein dospěl ve svém klasickém díle *Tractatus logico-philosophicus* k závěru, že klíč k pochopení toho, jak je jazyk schopen 'zobrazovat' svět, spočívá v nahlédnutí, že jazyk i svět sdílí určitý druh formy: věta zobrazuje 'stav věcí' díky tomu, že se skládá ze slov, které jsou uspořádány určitým způsobem analogickým uspořádání předmětů, kterými je tento 'stav věcí' tvořen.
Peregrin, J., Filosofia, Filozofický ústav AV ČR, Praha (2005), 320 s.
9.7 Tomáš Akvinský, Rozdělení a metody vědy. Komentář k Boëthiovu spisu De Trinitate
Machula, T., Filozofický ústav
Překlad podstatných částí Tomášova Komentáře k Boëthiovu spisu De Trinitate z latiny do češtiny, vydaný paralelně a doprovozený úvodní studií o rozdělení a metodologii vědy tohoto významného myslitele 13. století ve srovnání se současným pojetím vědy (Karl Popper, Thomas Kuhn, Imre Lakatos, Paul Feyerabend).
Machula, T., Tomáš Akvinský, Rozdělení a metody vědy. Komentář k Boëthiovu spisu De Trinitate, q. 5-6, překlad a úvodní studie, Krystal OP, Praha (2005), 135 s.
9.8 Země je plna tvých tvorů. Tři studie o vzahu křesťanství k přírodě
Drozenová, W., Filozofický ústav
Od vydání článku Lynna Whita v časopise Science v r. 1967, který vyslovil tezi o vině "judeokřesťanského náboženství" na vzniku ekologické krize, proběhla rozsáhlá diskuse o vztahu křesťanství k přírodě, vědě a technice. Kniha dokládá na základě srovnání biblických představ s představami sousedících kulturních okruhů a na základě rozboru koncepcí velkých křesťanských osobností, že kořistnický a zvěcňující postoj k přírodě nemá zdroj v Bibli ani v křesťanství. V některých křesťanských tradicích (konkrétně v kalvinismu) skutečně existuje dvojznačný postoj k přírodě, ale ani ten nelze extrapolovat na křesťanství jako celek. Práce ukazuje, že křesťanská motivace skromnosti a lásky k tvorstvu může být významným faktorem při úsilí o překonání současné environmentální krize.
Drozenová, W., Země je plna tvých tvorů. Tři studie o vzahu křesťanství k přírodě, s předmluvou Prof. ThDr. Jana Hellera, Karolinum, Praha (2005), 108 s.
9.9 LIMUP - Databáze liturgických rukopisů utrakvistické provenience uchovávaných na území ČR
Žůrek, J., Filozofický ústav
Během tří let řešení projektu se pracovnímu týmu vedenému Mgr. Jiřím Žůrkem podařilo vytvořit databázi obsahu liturgických rukopisů utrakvistické provenience z 15.-16. století. Nadto byly do databáze zaneseny údaje o 1198 liturgických rukopisech uchovávaných v knihovnách, muzeích a archivech po celé České republice, výjimečně i v zahraničních knihovnách. Nejstarší rukopisné zlomky lze datovat do 9. století, nejmladší podchycené rukopisy pocházejí z 19. století. Kritériem pro zařazení rukopisu do databáze byla především bohemikální provenience. Z celkového počtu 1198 záznamů bylo 162 rukopisů, u nichž lze předpokládat utrakvistický původ, zpracováno v podobě incipitového katalogu všeho obsaženého liturgického materiálu: dochovaných liturgických textů, zejména zpěvů, čtení, modliteb a také rubrik. Současně byly také zaneseny významné marginálie, přípisy, poznámky a další sekundární texty, které se v rukopisech vyskytují. Celkový počet všech položek textových incipitů v databázi dosáhl počtu 96 463, což odpovídá cca 3500 tiskovým stranám. Databázi lze prohledávat podle nejrůznějších kritérií. V evropském i celosvětovém kontextu je databáze jedinečným badatelským počinem, neboť obsah liturgických rukopisů nebyl doposud takto podrobně a v takové šíři zpracován.
Žůrek, J., LIMUP - Databáze liturgických rukopisů utrakvistické provenience uchovávaných na území ČR, http://www.clavmon.cz/limup (2005).
9.10 Náboženství a společnost v jižní a jihovýchodní Asii: tradice a současnost
Vavroušková, S., Orientální ústav
Práce se zabývá úlohou náboženství a náboženských tradic v procesu společenské modernizace v oblasti jižní a jihovýchodní Asie. Sborník se skládá ze čtyř rozsáhlejších studií, které se zabývají velkými náboženskými systémy oblasti. První tři studie: Hinduismus: Tradice a moderní společnost, Islám v Indii a Křesťanství v jižní Asii zkoumají interakci náboženství a společenské modernizace v jižní Asii. Čtvrtá studie Buddhismus a moderní společnost v zemích jihovýchodní Asie se zabývá touto problematikou v Barmě (Myanmar), Kambodži, Laosu a Thajsku. Autoři chápou interakci náboženství a společenské modernizace jako oboustranný proces. Modernizace asijských společností se projevuje v jejich náboženských systémech a náboženství na druhé straně mnohostranně ovlivňuje společenský, kulturní a politický vývoj. Sborník obsahuje rovněž krátkou esej věnovanou sekularismu a sekularizaci indické společnosti, analyzující specifickou situaci, která vzniká v důsledku soužití muslimské menšiny a hinduistické většiny.
Vavroušková, S. (ed.), Náboženství a společnost v jižní a jihovýchodní Asii: tradice a současnost, Orientální ústav AV ČR, Praha (2005), 368 s.
9.11 Arabská oneirokritika ve středověku a v současnosti
Ostřanský, B., Orientální ústav
Monografie se zabývá zásadními rysy arabské oneirokritiky, které formovaly středověké postoje muslimů vůči snům a jejich výkladu. Od časů proroka Muhammada muslimští životopisci, beletristé, historikové, teologové a učenci jiných specializací zaznamenali množství zpráv o slavných snech významných historických osobností, jejich skrytých významech a způsobech interpretace. Oneirokritika (´ilm tafsír al-ahlám) znamená disciplínu zabývající se sny a jejich výkladem. Korán, stejně jako jiné významné náboženské knihy, ukazuje stopy všeobecně rozšířené víry ve sny. Tato víra má své kořeny hluboko v předislámských dobách. Staří Arabové připisovali některým snům prorockou hodnotu. Arabská oneirokritika se zrodila z prolnutí "vnějších" vlivů reprezentovaných především odkazem antické oneirokritika a "vnitřních" islámských vlivů zahrnujících odkaz Proroka a jeho Druhů. Monografie obsahuje popis a rozbor středověkého arabského umění výkladu snů a rovněž antologii oneirologických textů Muhammada ibn Sírína a ´Abdalghaního an-Nábulusího.
Ostřanský, B., Arabská oneirokritika ve středověku a v současnosti, Orientální ústav AV ČR, Praha (2005), 328 s.
9.12 Velký česko-ruský slovník
Sádlíková, M., a kol., Slovanský ústav
Za základ nového, aktualizovaného a značně rozšířeného vydání posloužil dvoudílný Česko-ruský slovník, jehož hlavním redaktorem byl prof. L. V. Kopecký. Heslář slovníku byl doplněn novými výrazy - především z oblasti ekonomiky, techniky, politických a společenských reálií, ale i z oblasti hudby, sportu apod. Vedle spisovné slovní zásoby se uvádějí i výrazy hovorové a obecné češtiny s příslušnými ruskými ekvivalenty. Slovník též obsahuje bohatou frazeologii. Celkem bylo dodáno více než 7000 nových slov a slovních spojení, které byly zčásti čerpány z excerpčního materiálu pořízeného v oddělení lingvistiky a lexikografie Slovanského ústavu AV ČR.
Sádlíková, M., a kol., Velký česko-ruský slovník. Leda ve spolupráci se Slovanským ústavem AV ČR, Praha (2005), 1407 s.
9.13 Ukrajinská nářečí Slovenska. Výzkum a zvukové zápisy z let 1957-1967
Šišková, R., Mušinka, M., Mušinka A., Slovanský ústav
V šedesátých letech minulého století uskutečnili čeští ukrajinisté desítky terénních expedic do oblasti východního Slovenska, obývané ukrajinským rusínským etnikem. Systematicky - podle stanoveného souboru témat - nahrávali souvislá vyprávění o životě a práci místních obyvatel, jejich zvykosloví a písně; navazovali tak na předválečnou práci Ivana Paňkevyče.
Tato publikace je výsledkem práce při záchraně zvukových záznamů: uvádí čtenáře do počátků a průběhu dialektologických prací ve zmíněné oblasti a shrnuje jejich dosavadní výsledky. Podrobný obsahový rejstřík s uvedením všech výskytů jednotlivých témat v souboru CD spolu se slovním rejstříkem je užitečnou pomůckou při orientaci ve zvukovém materiálu. Připojená etnologická studie seznamuje především českého uživatele s lidovým kalendářem a zvykoslovím rusínského ukrajinského etnika východního Slovenska. Informace o obcích, v nichž byly nahrávky pořizovány, dává nahlédnout do demografického vývoje dané oblasti.
Z celkového množství 527 témat a 542 písní byly vybrány nahrávky, představující typově nejdůležitější nářeční oblasti, obsahově i stylově zajímavá vyprávění a charakteristické zpěvy na doprovodný CD, umožňující posluchači vytvořit si představu o materiálu, který zvukový soubor nabízí.
Soubor 91 CD je uložen ve Slovanském ústavu AV ČR, jeho kopie také v Archivu Akademie věd ČR a v Muzeu ukrajinsko-rusínské kultury ve Svidníku.
Šišková, R., Mušinka, M., Mušinka A., Ukrajinská nářečí Slovenska. Výzkum a zvukové zápisy z let 1957-1967, Práce Slovanského ústavu, Nová řada, svazek 19, Slovanský ústav v nakladatelství Euroslavica, Praha (2005), 184 s., doprovodné CD.
9.14 Čtyřicet homilií Řehoře Velikého na evangelia v českocírkevněslovanském překladu
Konzal, V., Slovanský ústav
Po dobu téměř dvou staletí se ze zakletí v neprobádaných středověkých rukopisech postupně vysvobozují písemné památky českého 10. a 11. století, sepsané českou variantou církevněslovanského jazyka. Edice Čtyřiceti homilií na evangelia (latinský originál Řehoře I. Velikého pochází z konce 6. století, církevněslovanský překlad ze slovanské éry Sázavského kláštera z 11. století) představuje vyvrcholení dosavadního zkoumání dějin nejstaršího slovanského spisovného jazyka na našem území. "Editio princeps", tj. první, průkopnické vydání nejrozsáhlejšího česko církevněslovanského textu (328 folií o 4 sloupcích textu) umožní definitivní popis jazyka i zhodnocení významu pro rozvoj českého literárního jazyka a české kultury. Nejen rozsah, ale i složité okolnosti dochování (vesměs mimo české území) byly příčinou dlouhodobých přípravných prací na relativně úplných manuskriptech a řadě textových výňatků z rukopisů nejrůznějších sborníků. Kromě reprodukce cyrilského rukopisu nejstaršího dochovaného opisu ze 13. století přináší edice text latinské předlohy, kritický aparát porovnávající variantní čtení dalších vybraných rukopisů a paraktritický aparát k základnímu rukopisu edice. Edice se řídí především čtenářských hlediskem (použitelnost nejen pro odbornou komunitu, ale i pro studenty a kulturní veřejnost), proto klade důraz na množství orientačních prostředků (živá záhlaví, členění textu, vytčení citátů, upozornění na textové poruchy i písařské defekty a překladatelské postupy). Rozsah díla vedl z praktických důvodů k rozdělení na dvě části edice textu (homilie I - XXIV, XXV - XL), oba díly provázejí potřebné vysvětlivky, výklady, přehledy a tabulky. V tradici české paleoslovenistiky jsou výklady české a latinské, nebude chybět ani stručný výklad ve světovém jazyce.
Čtyřicet homilií Řehoře Velikého na evangelia v českocírkevněslovanském překladu (Sancti Gregorii Magni, Romani pontificis, XL Homiliarum in Evangelia in versione bohemo - slavonica), k vydání připravil Konzal, V., Práce Slovanského ústavu, Nová řada, svazek 20 I, Slovanský ústav v nakladatelství Euroslavica, Praha (2005), část I: XIV + 690 s.
9.15 Dějiny české literatury 1945-1989; Díl I. (1945-1948) a II. (1948-1958)
Janoušek, P., Čornej, P., Dokoupil, B., Janáček P., Křivánek V., Táborská J. (eds.), Ústav pro českou literaturu
První dva díly Dějin české literatury 1945-1989 jsou součástí rozsáhlého projektu mapujícího osudy české literatury v éře komunismu. První z nich je věnován vnitřně velmi rozporuplnému období let 1945-1948, kdy zřetelná tendence k poválečné obnově diferencovaného literárního života a mnohotvárné literární tvorby postupně ustupuje tlaku totalitního pojetí literatury jako služebníka komunistické politiky a jejího ideálu beztřídní společnosti. Druhý díl popisuje poúnorový nástup socialistického realismu, etapu budovatelské literatury a kultury, ale i první projevy rodícího se střetu mezi spisovateli a mocí tak, jak se začínají objevovat v druhé polovině padesátých let. Vykresluje také literární tvorbu exulantů a spisovatelů, kteří se v této době dostali do vnitřní emigrace a mimo oficiální komunikaci. Vzhledem k podmínkám, v nichž česká literatura druhé poloviny dvacátého století vznikala a byla recipována, věnují nemalou pozornost také problematice literárního života a jeho kulturním a politickým souvislostem i sekundárnímu životu literatury v médiích, tedy ve filmu, rozhlase a televizi.
Janoušek, P., Čornej, P., Dokoupil, B., Janáček P., Křivánek V., Táborská J. (eds.), Dějiny české literatury 1945-1989, Díl I. (1945-1948) a II. (1948-1958), http://www.ucl.cas.cz/texty.html, Ústav pro českou literaturu, Praha (2005). 242 s., 260 s.
9.16 Z dějin českého myšlení o literatuře 4. 1970-1989. Antologie k Dějinám české literatury 1945-89.
Přibáň, M.; Bláhová, K. (eds.), Ústav pro českou literaturu
Antologie Z dějin českého myšlení o literatuře je součástí komplexního projektu ÚČL AV ČR Dějiny české literatury 1945-1989. Jejím hlavním úkolem je umožnit uživateli snazší přístup k významným, původně většinou jen časopisecky publikovaným textům, na něž se odvolávají autoři příslušných kapitol připravovaných Dějin. Koncipována je však současně tak, aby v očích čtenářů a uživatelů obstála i jako samostatné dílo. V letech 2001-2003 vyšly první tři svazky (1945-1948; 1948-1958; 1958-1969), čtvrtý svazek, který byl dokončen a vydán v letošním roce, řadu uzavírá.
Celý soubor, dokumentující proměny myšlení o literatuře ve druhé polovině dvacátého století i zásadní okamžiky "literárního života", je uspořádán chronologicky a tematicky, koncepce "skrytých kapitol" navíc umožňuje sledovat nejzávažnější diskuse i přes hranice uvedených periodizačních mezníků.
Obsah čtvrtého svazku je vymezen léty 1970-1989, zahrnuje období tzv. normalizace, která neblaze, ale významně zasáhla i do vývoje české literatury a její reflexe. Editoři rezignovali na možnost zachytit proporčně přesný obraz literárního života a myšlení o literatuře sledovaného období, neboť nechtěli čtenáře zahltit množstvím prázdných slov, která literární reflexi v oficiálním oběhu normalizačních let dominovala. Oficiální, dogmatické a téměř po dvě desetiletí ustrnulé literární publicistice proto vyhradili jen velmi omezený prostor. Další samostatné oddíly se snaží zachytit alespoň mírný pohyb v oficiální dobové kritice a publicistice. Naopak oddíly Na druhém břehu a Disent přinášejí různorodé texty ze dvou specifických komunikačních okruhů (exilového a samizdatového), ať už reflektují život a situaci uvnitř "komunity" či reagují na podněty přicházející zvenčí, tedy z prostředí oficiálního. Samostatný oddíl je věnován osobnosti a dílu Milana Kundery, který se stal - jako jeden z mála exulantů - předmětem kritických analýz jak v oficiálním, tak exilovém tisku i v samizdatových strojopisech. Na tento oddíl navazuje kapitola, v níž jsou připomenuty ohlasy několika podstatných literárních děl a událostí literárního života sledovaného období. Závěrečný oddíl přináší rozsahem omezený výběr ze statí publikovaných v oficiálním tisku (zvláště ve Kmeni a Tvorbě) v posledních letech komunistické vlády a kapitola Epilog dokládá chvíli, kdy se i představitelé oficiálního Svazu českých spisovatelů rozhodli - bohužel až na konci roku 1989 - respektovat "novou skutečnost". Svazek doplňuje studie o souvislostech literárního života a o literární kritice ve sledovaném období.
Přibáň, M., Bláhová, K. (eds.), Z dějin českého myšlení o literatuře 4. 1970-1989. Antologie k Dějinám české literatury 1945-89, Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha (2005), 556 s.
9.17 Studie o sémantizaci formy
Lehár, J.., Ústav pro českou literaturu
Soubor studií přední osobnosti české literární historie a medievistiky, dlouholetého spoluautora a redaktora Lexikonu české literatury. J. Lehár tento soubor uspořádal, opatřil úvodem a připravil do tisku krátce před svou smrtí na konci roku 2004. K sedmi již časopisecky otištěným studiím přidal tři nové, přičemž jako sjednocující rys souboru akcentoval uplatnění a rozvinutí Trostova pojetí otázky literárního stylu vyjádřeného pojmem "sémantizace formy", a to od nejstarších památek k novověké poezii (Erben, Neruda, Sládek, Vančura, Halas). Kniha dokládá autorův důraz na historicky adekvátní posuzování literárního díla a zároveň přesvědčení, že věda o literatuře má směřovat především k pochopení slovesné krásy. Literárněhistorické práce J. Lehára jsou založeny rozsáhlou a podrobnou znalostí materiálu, uměním důkladné a vynalézavé analýzy, postřehy pro jednotlivinu na jedné straně a schopností detailně promyšlené syntézy na straně druhé. Pro dějepis starší české literatury a literární historii obecně představují vnitřně ucelený a živý odkaz, obsahují mnoho podnětů, imperativ kritičnosti, kontinuity a poctivosti vědeckého bádání v otevírání a řešení dosud nezodpovězených otázek, v objevování faktů a souvislostí. Kniha je doplněna kompletním soupisem autorova díla a rejstříky.
Lehár, J., Studie o sémantizaci formy. Rejstřík a bibliografii Jana Lehára sestavil a poznámku k vydání napsal Merhaut, L., Karolinum, Praha (2005), 166 s.
9.18 Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení
Svozilová, N., Prouzová, H., Jirsová, A., Ústav pro jazyk český
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení zaplňuje mezeru v bohemistickém slovníkářství a mluvnictví: je první příručkou, která zachycuje konkrétní vazby a spojení u téměř 16 tisíc českých sloves, substantiv a adjektiv. Každá lexikální jednotka je ve všech svých významech doložena charakteristickými spojeními, slovesa vždy celými větami. Uváděny jsou samozřejmě i vazby vícečlenné (lákat někoho na něco: říkat někomu něco o někom, o něčem). Slovník zachycuje též značný aktuální pohyb a změny vazebnosti (např. zmínit se o něčem - zmínit něco; kandidát něčeho - kandidát na něco). Tato příručka bude prospěšná všem uživatelům češtiny, kteří se chtějí dobře vyjadřovat, především pak těm, kdo s češtinou pracují profesionálně.
Svozilová, N., Prouzová, H., Jirsová, A.: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení, Academia, Praha (2005), 579 s.
9.19 Nový akademický slovník cizích slov
Kraus, J. a kol., Ústav pro jazyk český
Nový akademický slovník cizích slov obsahuje více než 100 000 významů dnes užívaných slov, slovních spojení, zkratek a značek cizího původu. Uživatel tu najde slova patřící do fondu slovní zásoby už dlouhá desetiletí, ale také výrazy, které do současné komunikace pronikly zcela nedávno, např. generikum, nanotechnologie, skiatlon, roaming, sampler, komunitární, pentekostální, preemptivní atd. Abecední slovník doplňuje speciální příloha Stručný přehled jazyků světa. Slovník přináší komplexní poučení o pravopisu, výslovnosti, původu, slovnědruhové a tvaroslovné charakteristice, o stylovém zařazení a kontextovém použití přejatých slov v češtině. Spolu se Slovníkem spisovného jazyka českého pro školu a veřejnost a s Pravidly českého pravopisu patří k základním, pro všechny uživatele českého jazyka nepostradatelným příručkám.

Obr. 7
Nový akademický slovník cizích slov
obálka knihy
grafické řešení Jakub Troják
Kraus, J. a kol., Nový akademický slovník cizích slov, Academia, Praha (2005), 879 s.
9.20 Slovník pomístních jmen v Čechách I (A)
kolektiv pracovníků onomastického oddělení, Ústav pro jazyk český
Pomístní jména - jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest - představují nejen unikátní jazykové útvary, ale i zdroj poznatků pro regionální historii, archeologii, etnografii, přírodovědu i další vědní obory. Pomístní jména z území historických Čech byla shromážděna soupisovou akcí v letech 1963-80, první část Slovníku pomístních jmen v Čechách je počátečním krokem k systematickému abecednímu slovníkovému zpracování tohoto materiálu. Obsahuje pomístní jména začínající písmenem A. V heslových odstavcích slovníku čtenář najde údaje o původu pomístních jmen, o jejich zeměpisném rozšíření, přehled objektů pojmenovaných těmito jmény i odkazy frekvenční.
Kolektiv pracovníků onomastického oddělení, Slovník pomístních jmen v Čechách I (A), Academia, Praha (2005), 108 s.



