Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast


Academia 

Otevřená věda

otevrena.jpg

Akademický bulletin

abicko

projekt BIOCEV

biocev-logo-color-horizontal.jpg

Více o projektu

 

projekt ALISI

ALISI

Optonika 2011

Akademie věd ČR  › Vědní oblasti  › Vědy o neživé přírodě  › Aktuality

Aktuality

České oblasti tmavé oblohy se 18. května představí veřejnosti

16.5.2013

/sys/galerie-obrazky/news-2013/130516-astronomicky-den.jpg

Na území České republiky jsou dvě oblasti tmavé oblohy a obě jsou mezinárodní. Jizerská oblast tmavé oblohy je česko-polská a byla založena v roce 2009. Spoluzakládající institucí je také Astronomický ústav AV ČR. Beskydská oblast tmavé oblohy je česko-slovenská (založena 2013). V sobotu 18. května 2013 se obě oblasti představí veřejnosti. Na Jizerce v Jizerských horách a na Gruni v Beskydech proběhnou Astronomické dny pro veřejnost. Program je zdarma a každý je vítán. Více naleznete v tiskové zprávě.

S mobilem na hodinu fyziky?

13.5.2013

/sys/galerie-obrazky/news-2013/130513-s-mobilem-na-hodiny-fyziky.jpg

Netradiční prezentace Ústavu termomechaniky AV ČR

Velice atraktivní formu zvolil pro představení své výzkumné činnosti Ústav termomechaniky AV ČR, když v květnu instaloval ve výloze Knihkupectví Academia na rohu Václavského náměstí a Vodičkovy ulice v Praze unikátní interaktivní výstavu. Ta chce především mladým lidem a studentům přiblížit některé oblasti aplikované fyziky zkoumané na tomto pracovišti Akademie věd ČR. Najdete zde několik zajímavých exponátů, například robota, část letadla, turbínovou lopatku či zářící plazmový oblouk. U každého artefaktu je otázka s příslušnou webovou adresou a QR kódem odpovědi.

Galaxie M82 ve Velké Medvědici

9.5.2013

/sys/galerie-obrazky/news-2013/130509-vitezna_CAM_za_duben2013_novotny.jpg

Česká astrofotografie měsíce

Dubnové kolo České astrofotografie měsíce přináší obraz galaxie M82 ve Velké Medvědici – divokého objektu vařícího se v gravitační pasti své sousedky. I když ani ve viditelném světle se svou jasností nepatří mezi slabé galaxie, mnohem více září v rádiovém oboru, a v oboru infračerveném je dokonce nejjasnějším objektem naší noční oblohy. Na vině jsou zejména gigantické turbulentní toky plynu a překotná tvorba hvězd v této galaxii, vzdálené od nás 12 milionů světelných let. Autorem vítězného snímku je Robert Novotný. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

 

Částečné zatmění Měsíce

23.4.2013

/sys/galerie-obrazky/news-2013/130423-zatmeni-mesice.jpg

Velmi malé částečné zatmění Měsíce nastane ve čtvrtek 25. dubna 2013 v pozdních večerních hodinách. Náš kosmický soused se při něm doslova jen dotkne plného zemského stínu a na několik desítek minut se bude zdát, jako by byl z levého horního kraje začouzený černým kouřem. Nedaleko potemnělého Měsíce najdeme rovněž planetu Saturn. Půjde o jediné částečné zatmění Měsíce viditelné v České republice až do září roku 2015. Dne 28. září 2015 v časných ranních hodinách budeme po dlouhé době svědky úplného zatmění Měsíce. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě.

Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2013

22.4.2013

Desátý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům a pozorováním zejména robotickými dalekohledy se uskuteční v Karlových Varech od 22. do 25. dubna 2013. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru. Tato pozorování doplňují pozemní robotické dalekohledy. Letošního ročníku s charakterem evropské regionální konference se zúčastní 52 účastníků z osmi zemí. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Ovládání nanometrových vrstev magnetu světlem

22.4.2013

Objev českých fyziků na stránkách prestižních časopisů
Vysoce kvalitní vrstvy feromagnetického polovodiče (Ga,Mn)As připravili vědci ze společné Laboratoře opto-spintroniky Fyzikálního ústavu AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Badatelé představili objev relativistického efektu umožňujícího manipulaci spinů v nano-magnetu krátkými laserovými pulsy. První část této vědecké práce byla publikována 29. ledna 2013 v časopise Nature Communications (viz abstrakt), druhá část v neděli 21. dubna v časopise Nature Photonics (viz abstrakt).

Od hlavy komety PanSTARRS

8.4.2013

/sys/galerie-obrazky/news-2013/Vitezna_CAM_brezen2013_Horalek.jpg

Česká astrofotografie měsíce
 
Vítěz březnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Petr Horálek zachytil kometu, která se ke Slunci, tedy i k Zemi, přiblížila poprvé. Její původní oběžná doba přes 10 milionů let se nyní výrazně zkrátí. Další návštěvou nás PanSTARRS poctí již za „pouhých“ 109 466 let. Přísluním prošla 10. března 2013, vzdálena od Slunce necelou třetinu vzdálenosti Země od naší mateřské hvězdy, tedy přibližně 45 milionů kilometrů. Tato vlasatice se vyznačuje výrazným prachovým ohonem. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě.

Neutrinový Experiment NOvA zaznamenal první částice

4.4.2013

Experiment NOvA, jehož detektor se po dokončení stane nejúčinnějším neutrinovým detekčním zařízením na území USA, zaznamenal první třírozměrné dráhy prolétávajících částic. V Česku na tomto experimentu úspěšně spolupracuje tým fyziků, inženýrů a techniků z ČVUT, Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy. Spolupráce je finančně podporována programem INGOII MŠMT. Po dokončení první části detektoru začali vědci zaznamenávat první data o průletech částic ze spršek kosmického záření, neustálého toku částic přilétajících do zemské atmosféry z vesmíru.

Akademie věd ČR nabízí spolupráci Siemensu

26.3.2013

Možnost spolupráce Akademie věd ČR s nadnárodní společností Siemens se otevírá po návštěvě člena představenstva tohoto globálního elektronického koncernu Klause Helmricha ve dvou špičkových pracovištích AV ČR. Právě on totiž ve firmě Siemens zodpovídá za výzkumné a vývojové aktivity. V doprovodu předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše a dalších odborníků naší nejvýznamnější vědecké instituce se v pondělí 25. března 2013 mimo jiné seznámil s vývojem nové generace biosenzorů v Ústavu fotoniky a elektroniky (ÚFE) AV ČR a s výzkumem „materiálu budoucnosti“ – grafenu – v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského (ÚFCHJH) AV ČR.

Kometa PanSTARRS je viditelná na obloze

15.3.2013

/sys/galerie-obrazky/news-2013/130315-kometa-panstarrs-je-viditelna-na-obloze.jpg

Jasnou kometu C/2011 L4 PanSTARRS můžeme od poloviny března pozorovat nízko nad západním obzorem. Na severní oblohu se tento objekt dostal krátce po průchodu přísluním, ke kterému došlo 10. března 2013. Pro pohled na jasnou kometu bude zapotřebí najít si pozorovací stanoviště s odkrytým západním až severozápadním obzorem. Kometa bude v druhé dekádě března jasná jako hvězdy ve „Velkém voze“ a očima by mohla být pozorovatelná ještě do počátku dubna. Nejlepší pohled na její ohon ovšem nabídne malý dalekohled, například myslivecký triedr. Více v tiskové zprávě.

Nová Laboratoř nanotechnologie v ÚFE AV ČR

14.3.2013

/sys/galerie-obrazky/news-2013/130314-nova-laborator-nanotechnologie-v-ufe-avcr.jpg

Nová Laboratoř nanotechnologie zahájila provoz v Ústavu fotoniky a elektroniky (ÚFE) Akademie věd ČR v Praze. Jejího slavnostního otevření se ve čtvrtek 14. března 2013 zúčastnil předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš a další hosté z pracovišť AV ČR a vysokých škol. Po přivítání ředitelem ÚFE AV ČR doc. Jiřím Homolou představil tento projekt zástupce ředitele ústavu pro technické otázky Ing. Karel Chadt. Přístrojové vybavení Laboratoře nanotechnologie se opírá o elektronový litograf a rastrovací elektronový mikroskop s iontovým dělem a modulem pro hmotnostní spektrometrii sekundárních iontů (FIB-SEM-SIMS).

Tokamak COMPASS dosáhl světových parametrů

6.3.2013

Očekávání spojená s nově instalovaným tokamakem COMPASS se na sklonku loňského roku podařilo velmi úspěšně splnit týmu vědců a techniků Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR. Ve čtvrtek 29. listopadu 2012 byl v tomto zařízení poprvé dosažen režim s vysokým udržením plazmatu, mezi odborníky známý jako H-mod. Během tohoto režimu skokově vzrůstá kvalita udržení vysokoteplotního plazmatu v magnetickém poli, a to přibližně dvakrát. Z hlediska mezinárodního koordinovaného výzkumu termojaderné fúze jde o klíčový výsledek.

Plejády na vítězné astrofotografii měsíce

6.3.2013

/sys/galerie-obrazky/news-2013/Vitezna_CAM_unor2013_Bardon.jpg

Teleskopy nahlížíme do tajemství téměř tří tisíc hvězd, které tuto otevřenou hvězdokupu Plejády tvoří. Ty se nacházejí v oblasti s průměrem přibližně 13 světelných let. Vzdáleny 400 světelných let se právě prodírají obrovským prachovým mračnem. O jeho existenci víme zejména díky rozptylu světla hvězd kupy na drobounkých částicích, což způsobuje namodralý nádech viditelné reflexní mlhoviny. Stáří hvězdokupy bylo odhadnuto na 100 milionů roků. Právě Plejády zachytil na svém vítězném snímku únorového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce amatérský astronom Zdeněk Bardon. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě.

archiv