Zahlavi

Živa ocenila nejlepší články za uplynulý rok

18. 04. 2019

Pražská Lannova vila se 17. dubna 2019 stala dějištěm tradičního jarního ceremoniálu časopisu Živa – předání cen nejlepším článkům za uplynulý rok. Setkání se zúčastnily významné osobnosti včetně předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové či bývalé předsedkyně Heleny Illnerové.

Redakce a redakční rada etablovaného přírodovědného periodika, které vychází již od roku 1853, posuzovaly příspěvky tradičně v pěti kategoriích.

Purkyňovu cenu za popularizaci biologických věd ve věkové kategorii nad 30 let obdrželi Jana Jersáková z Přírodovědecké fakulty JU v Českých Budějovicích a Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty UK a Entomologického ústavu BC AV ČR za článek Současný pohled na vzájemnou spolupráci rostlin a opylovačů (Živa 6/2018).

Cenu v juniorské kategorii do 25 let získala doktorandka Přírodovědecké fakulty UK Veronika Konečná (spoluautor Filip Kolář) za článek S prvosenkou vyšší od nížin až do hor (Živa 1/2018). V kategorii 26 až 30 let uspěli rovnou autoři dvou článků: Anna Novák Vanclová a Lukáš Novák, oba z Přírodovědecké fakulty UK, za příspěvek Kdo ztrácí, nalézá! Život bez semiautonomních organel (Živa 1/2018) a Klára Pyšková z Přírodovědecké fakulty UK a Botanického ústavu AV ČR za článek Živočišné invaze a vymírání původních druhů (Živa 5/2018).

Zvláštní ocenění za příspěvek, který obsahově i rozsahem přesáhl rámec jednotlivých publikovaných článků, převzali Lucie Juřičková z Přírodovědecké fakulty UK a Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR za koncepci monotematického čísla o invazních organismech. To se mimochodem stalo vůbec nejrozsáhlejším číslem Živy, které kdy vyšlo. 

Cenu Antonína Friče za rozvoj časopisu Živa obdržel geobotanik Pavel Kovář, který mj. v letech 1997–2008 působil jako předseda redakční rady Živy.

Podrobnější informace naleznete v tiskové zprávě.

Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons 

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (16)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (16)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (18)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (18)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (26)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (26)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (34)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (34)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (37)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (37)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (40)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (40)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (43)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (43)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (50)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (50)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (57)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (57)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (60)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (60)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (69)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (69)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (74)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (74)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (90)

2019-04-17_Ceny_Ziva(lsd) (90)

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce